Tiskové zprávy

Ze srdce Národního parku Šumava do samého centra Užanského Národního parku na Ukrajině to sice je vzdušnou čarou více než 650 km, ale obě chráněná území mají k sobě překvapivě blízko. A to jak charakterem přírodního prostředí, historií tak od 11. dubna také oficiálně stvrzenou spoluprací, kterou ve formě memoranda podepsali ředitelé obou parků, Pavel Hubený…

Ve středu 3. dubna od 9:00 hodin dopoledne bude možné se registrovat na splouvání Teplé Vltavy v úseku od Soumarského mostu do Pěkné. Tento úsek řeky prochází klidovým územím Národního parku Šumava a vedle divoké přírody v okolí řeky, je místem výskytu kriticky ohrožené perlorodky říční.

Deset let už probíhá soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvaná Šumavská mozkovka. Aktuální desátý ročník prokázal, že tato soutěž je zajímavá jak pro samotné účastníky, tak i pro hlasující čtenáře.

Členové Rady Národního parku Šumava dnes odsouhlasili novou podobu klidových území na Šumavě. Nová pravidla pohybu návštěvníků Šumavy už čeká poslední krok – jejich vyhlášení opatřením obecné povahy.

Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru.

Na části území Národního parku Šumava začalo nově platit omezení vstupu. Týká se oblasti, která přiléhá k hranici s Národním parkem Bavorský les. Opatření zceluje plochu, ve které už klidové území existuje a je tak již desítky let z větší části veřejnosti nepřístupná. Od Pramenů Vltavy až po Plesnou se tak nyní mohou turisté pohybovat pouze po značených turistických trasách.

Celé léto probíhal na Šumavě rozsáhlý monitoring zaměřený na velmi vzácný druh bezobratlého živočicha – trnoštítce horského (Tragosoma depsarium). Podobně, jako v případě kornatce velkého (Peltis grossa), který se na Šumavě znovu objevil po více než 100 letech, se jedná o velmi vzácného brouka, který se vyskytuje jen na několika málo místech v Evropě a to ještě v malých populacích. V Národním parku Šumava byl ale jeho výskyt prokázán na skoro celém území, s hlavním těžištěm na jihu.

Každý sedmý ulovený jelen byl v bavorské části Šumavy napaden severoamerickou motolicí velkou. V Národním parku Šumava se tento parazit objevil dokonce v každém pátém jelenovi. To vyplývá z výsledků přeshraničního projektu Bavorského státního ústavu pro lesy a lesní hospodářství (LWF) ve spolupráci s Národním parkem Šumava, Národním parkem Bavorský les, a Lesní správou Neureichenau Bavorských státních lesů.

Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě.

Tradiční Den Národního parku Šumava je letos celý věnován oslavě šedesáti let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava. Odehrávat se bude u informačního centra Rokyta nedaleko Srní v sobotu 1. července a bohatý program zakončí odpoledním koncertem zpěvačka Lenka Dusilová.

V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech sledujeme, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Česko-bavorsko-rakouská (označovaná také jako šumavská) populace rysů od svého založení ztratila asi čtvrtinu ze své genetické diverzity, zjistili vědci na základě genetického monitoringu. Naději do budoucna dává fakt, že v posledních 20 letech se pokles téměř zastavil, ale populace rozhodně vyhráno nemá. Její další osud závisí především na lidech a jejich přijetí této vzácné šelmy zpět do české přírody, kam nepochybně patří.