Monitoring a výzkum v NP Šumava slouží jako nástroj pro sledování a vyhodnocování vlivu prováděného managementu. Zejména je zaměřen na podchycení a dokumentaci dlouhodobých změn všech předmětů ochrany přírody, významných složek přírody, a to jak v územích bez přímého vlivu člověka, které jsou ponechána samovolnému vývoji, tak v částech NP, ve kterých jsou prováděna aktivní managementová opatření.
V území NP dále probíhají krátkodobé projekty s cílem zdokumentovat a zkoumat aktuální změny a fenomény. Neméně významným úkolem je detailní inventarizace, jejímž cílem je důkladná znalost výskytu a aktuálního stavu biotopů, populací významných a ohrožených druhů a cenných lokalit plošně na celém území NP.
Při výzkumu v NP je třeba dbát na to, aby používané výzkumné metody co nejméně ovlivnily přirozený vývoj ekosystémů. V terénu mají mít zpravidla přednost neinvazivní a nedestruktivní metody. Monitoring a výzkum je koordinován se sousedícím Národním parkem Bavorský les a má přesah i do navazující CHKO.
Na území NP Šumava probíhá souvislý monitoring lesů v rámci inventarizačního projektu Biomonitoring lesních ekosystémů NPŠ ponechaných samovolnému vývoji.
Tento projekt běží od roku 2008. Jedná se o monitoring prováděný v území ponechaném samovolnému vývoji. Měření probíhá na výzkumných plochách inventarizační sítě, která pokrývá celé zájmové území. Středy ploch byly vybrány znáhodněným systematickým výběrem.
Cílem biomonitoračního šetření je zjištění současného stavu lesních ekosystémů ponechaných samovolnému vývoji a vytvořit kvalitní informační základnu pro sledování budoucího vývoje těchto území. Trvalá síť biomonitoračních ploch umožnuje opakování měření v budoucích letech a zároveň slouží i k jiným výzkumným projektům. Na základě těchto získaných informací bude možné navrhovat různá managementová opatření v lesích s intenzivním hospodařením.
Šetření probíhá na kruhových plochách o velikosti 500 m2. Data jsou sbírána technologií Field-Map. Na každé ploše jsou zaznamenávány charakteristiky plochy, lokalizace a charakteristiky stromů, souší, pahýlů, pařezů a ležícího mrtvého dřeva, charakteristiky obnovy a fytocenologický snímek.
Obr. Příklad monitorační plochy změřené metodikou Biomonitoringu.
Obr. Přehledová mapka s plochami změřenými v letech 2009 – 2014.
Do roku 2015 bylo doposud založeno a změřeno 750 ploch. Jedním z hlavních výsledků biomonitoringu je početnost a charakter přirozené obnovy v lesích. V druhovém složení obnovy dominuje smrk ztepilý (79 %), dále je zastoupen buk lesní (10 %) a jeřáb ptačí (4 %). Dosavadní výsledky o početnosti obnovy ukazují, že na 93 % ploch byla hustota obnovy vyšší než 100 ks.ha-1, na 84 % ploch byla vyšší než 500 ks.ha-1.
Také mrtvé dřevo je velmi důležitý element lesních ekosystémů; naše výsledky říkají, třebaže pokrývá pouze malou část celkové plochy (pouze cca. 5% plochy), velká část obnovy se vyskytuje právě na tomto substrátu. Nejčastější, typem poškození obnovy je okus ať už terminálu či bočních výhonů. Nejvíce jsou poškozovány jedinci jeřábu ptačího, klenu a vrb (u všech těchto dřevin je poškozeno více než 50 % obnovy).
Výsledky šetření z nejstaršího bezzásahového území v NP Šumava
Roku 1995 bylo na území UP Modrava vyhlášeno první souvislé území ponechané samovolnému vývoji. Převážná část tohoto území byla v 90. letech zasažena kůrovcovou gradací a došlo k úplnému odumření horního stromového patra. Vyvstala otázka, jsou-li tyto porosty schopny samovolně regenerovat. Z výsledků projektu biomonitoringu vyplývá, že se na daném území vyskytuje průměrné množství 3015 ks jedinců obnovy na ha (medián 1720 ks/ha, sm.odchylka 3971). Tyto vysoké počty přirozené obnovy bezpečně zajišťují obnovu těchto horských smrčin.
Biomonitoring přináší detailní informace o stavu a vývoji v území ponechaném samovolnému vývoji. Hodnota získaných informací je z hlediska poznávání dějů v současné době velmi vysoká a do budoucna, s počtem opakovaných měření, se bude dále zvyšovat. Data jsou získávána kontinuálně a ve vlastní režii Správy NP Šumava.
Výsledky z dílčích ploch byly publikovány ve vědeckých časopisech. Dále byly některé dílčí výsledky prezentovány na několika konferencích. Každoročně je vypracovávána Zpráva o výsledcích zpracování dat projektu.
Čížková, P., Svoboda, M., Křenová, Z., 2011: Natural regeneration of acidophilous spruce mountain forests in non-intervention management areas of the Šumava National Park – the first results of the Biomonitoring project. Silva Gabreta, 17: 19-35.
Zeppenfeld T., Svoboda M., Derose R.J., Heurich M., Müller J., Čížková P., Starý M., Bače R.& Donato D.C., 2015: Response of mountain Picea abies forests to stand-replacing bark beetle outbreaks: neighbourhood effects lead to self-replacement. Journal of Applied Ecology, DOI: 10.1111/1365- 2664.12504
Zenáhlíková, J., Červenka, J., Čížková, P., Bečka, P., Starý, M., Marek, P., Křenová, Z & Svoboda, M. 2015. The Biomonitoring project – monitoring of forest ecosystems in non-intervention areas of the Šumava National Park. Silva Gabreta 21: 95 – 104.
Dlouhodobé sledování početnosti se provádí běžnými standardizovanými metodami s periodickým opakováním po dlouhý časový úsek, tj. 10 a více let.
Kromě monitoringu se na populacích jednotlivých druhů provádějí i dílčí výzkumy, většinou za pomocí složitějších technologií, které jsou většinou finančně nákladné a časově omezené. Tyto výzkumu jsou většinou vázány na grantové či jiné dotační prostředky.
Monitoring zajišťuje Správa NP vlastními pracovníky nebo spolupracuje s externími výzkumnými týmy z univerzit či vědeckých pracovišť.
Na území NP Šumava se monitorují zejména vzácné a významné druhy z hlediska národní či evropské legislativy. Zejména se jedná o druhy, jež jsou předměty ochrany Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava .
Jednak jsou to vzácné druhy velkých savců, jako je rys ostrovid, jehož populace je na Šumavě sledována od 90. let 20. století, včetně sofistikovaných metod jako je telemetrický výzkum nebo v současné době probíhající fotomonitoring. Nebo vlk obecný, monitorovaný od roku 2015.
.
Dalšími dlouhodobě sledovanými druhy savců jsou netopýři, kdy sčítání jejich letních a zimních kolonií probíhá více jak 20 let. Z evropsky významných druhů to je hlavně vrápenec malý a netopýr velký.
V současné době probíhá monitoring populace vydry říční. V souvislosti s růstem populace bobra evropského v posledních 10 letech, se provádí pravidelný monitoring tohoto druhu a spolupracuje na dalších dílčích výzkumech s externími výzkumníky.
Z bezobratlích se dlouhodobě sleduje stav populace ohrožené perlorodky říční a nově i terestrického brouka, střevlíka Menétriesova , který je svým výskytem vázán na rašeliniště.
Šumava je významná svými populacemi vzácných druhů ptáků, zejména lesních kurů z čeledi tetřevovitých – tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního. Monitoring jejich populací probíhá periodicky již 20 let. Kromě sčítání dospělých jedinců v době toku jsou v současnosti využívány i moderní genetické metody výzkumu.
Mimo lesních kurů se dlouhodobě sledují i ostatní druhy ptáků, jež jsou předměty ochrany Ptačí oblasti Šumava, jako jsou některé druhy sov – kulíšek nejmenší, sýc rousný, šplhavců – datlík tříprstý, datel černý či populace čápa černého a chřástala polního .
Důležité jsou ale i ostatní zvláště chráněné druhy ptáků. Monitoring populace vzácného dravce, sokola stěhovavého, se v NP Šumava pravidelně provádí od začátku 90. let minulého století.
V roce 2010 byl ukončen patnáctiletý projekt na znovuobnovení populace vzácného druhu sovy, puštíka bělavého, který se na Šumavě dříve vyskytoval.V současné době se na Šumavě vyskytuje malá, ale životaschopná populace. Ptáci jsou významnou bioindikační skupinou, která dobře ukazuje změny prostředí. V souvislosti s rozpadem horských smrčin, zejména po orkánu Kyrill, se sledují změny ptačího společenstva na modelových plochách.
Monitoring vydry říční (Lutra lutra) v oblasti NP a CHKO Šumava
Socioekonomický průzkum v NP
Doposud se však uskutečněná šetření téměř nezabývala tématem, které hraje stále významnější roli pro regiony a jejich rozvoj – návštěvníci národních parků. Zvláště pak, když v současné době je podnikání přeshraničních výletů a cest zcela běžnou záležitostí. Kromě informací o počtu přenocujících v obcích národních parků a o počtu prodaných vstupenek v jednotlivých zařízeních jsme toho o návštěvnících národních parků doposud moc nevěděli. Pro regionální rozvoj a efektivní management národních parků jsou taková data ovšem nezbytná. Proto se obě správy dohodly na společném projektu socioekonomického monitoringu, který probíhá od roku 2017.
Cílem trvalého přeshraničního socioekonomického monitoringu je zvýšit spokojenost návštěvníků národních parků Šumava a Bavorský les, aniž by byla narušena cennost chráněného území, neboť cenné biotopy a druhy jsou z turistického pohledu velkým potenciálem tohoto přeshraničního území. Proto je nutné získat základnu dat a informací o návštěvnících, které budou použity, jak pro každodenní řízení, tak pro dlouhodobou strategii správ národních parků. Na základě dat o počtu návštěvníků, jejich prostorového a časového rozptýlení, o výši jejich výdajů, o míře zájmu o ochranu životního prostředí a o významnosti národních parků pro návštěvníky, místní obyvatelstvo a poskytovatele služeb bude stanoveno, jakým způsobem bude v dalších letech udržitelně řízen rozvoj cestovního ruchu a regionální rozvoj. Správy tak získávají informace o spokojenosti návštěvníků s infrastrukturou a službami cestovního ruchu i o specifických problémech. Je tak možné minimalizovat konflikty mezi jednotlivými skupinami uživatelů prověřit turistické nabídky, podpořit vývoj marketingových strategií a rozpoznat trendy v poptávce.
Zároveň se realizací tohoto přeshraničního projektu upevňují vztahy s německým partnerem a výsledky projektu jsou použity k vývoji společné strategie udržitelného cestovního ruchu.
Mají ovšem jen omezenou schopnost odolávat měnícím se podmínkám prostředí a jsou proto poměrně dobrým indikátorem změn způsobených nejrůznějšími antropogenními vlivy. Dobře odráží například změny ve vodním režimu krajiny, trofii prostředí a v neposlední řadě také stále aktuálnějších výkyvy v klimatických poměrech a projevy celkové klimatické změny. Monitoring rašelinišť tak může přinést cenné informace nejen o ekologii a fungování vlastních ekosystémů, ale je i dobrým zdrojem poznatků o nejrůznějších negativních vlivech působících v krajině a jejich vývojových trendech.
Detailní monitoring rašelinišť je Správou NP Šumava prováděn již od roku 2005, ve zjednodušené podobě zahrnující sledování hladiny podzemní vody však probíhá již od roku 1996. V roce 2015 se monitoring rašelinišť stává součástí mezinárodního projektu v rámci česko-bavorské spolupráce INTERREG Cíl 3 č. 368 s názvem „SILVA GABRETA – monitoring horských ekosystémů“. V rámci tohoto projektu byla zahájena spolupráce s NP Bavorský les a byly vytvořeny podmínky pro srovnatelný monitoring rašelinišť na české i bavorské straně Šumavy.
Hlavním cílem monitoringu šumavských rašelinišť bylo od samého počátku zejména sledování vodního režimu, a to především s ohledem na odvodnění prováděné v minulosti a možnosti revitalizace poškozených lokalit. S postupujícím časem ovšem monitoring získal širší záběr a jeho důležitou součástí je dnes také sledování reakce rašelinišť na plošné změny v krajině (například rozpad porostů horských smrčin) a dopady změn klimatu.
Monitoring rašelinišť je úzce provázán s „Programem revitalizace šumavských rašelinišť “ a od počátku je jeho design nastaven tak, aby bylo možné vyhodnotit reakci rašelinišť na prováděná revitalizační opatření a tedy i celkovou úspěšnost revitalizací. Prováděný monitoring také přinesl řadu zajímavých poznatků o průběhu a charakteru degradačních změn na odvodněných rašeliništích z období sledování odvodněných lokalit před revitalizací (Bufková et al. 2010). Tyto poznatky posloužily jako důležitý teoretický základ pro nastavení vlastní metody revitalizace, která je založena na konceptu cílové hladiny vody.
