Vlci, jeleni a stromy – hlavní představitelé výzkumného projektu národních parků a univerzity

Už od roku 2015 se na Šumavě opět vyskytují vlci a je důležité, abychom se o těchto zvířatech, která se do oblasti vrátila přirozenou cestou, dozvěděly více. Správy národních parků Bavorský les a Šumava společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze zahájily v květnu 2023 výzkumný projekt spolufinancovaný z prostředků Evropské unie z programu Interreg Bavorsko – Česko 2021 – 2027 s názvem: „Ekologické dopady návratu vlků do ekosystému Šumavy a Bavorského lesa“. Jeho výsledky nyní představily na závěrečné konferenci ve Volarech.

Ursula Schuster, ředitelka Národního parku Bavorský les, při této příležitosti zdůraznila, jak důležité je o vlcích transparentně informovat. „Po třech letech výzkumu máme spolehlivé údaje o chování, prostorovém rozšíření a rozmnožování těchto zvířat. Získané výsledky nám umožňují vnést do současné diskuse věcnost.“

I po ukončení projektu budou správy obou národních parků nadále pozorně sledovat vývoj vlčí populace a pravidelně o něm informovat veřejnost.

Při sběru dat byly nejprve zkoumány a analyzovány pobytové znaky, jako jsou otisky tlap, trus, srst nebo zbytky kořisti usmrcené vlky. Další informace o tom, kde se vlci vyskytují, jak využívají sledované území a kolik mají mláďat, poskytly fotopasti.

„Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky jedenácti vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači,“ vysvětlil postup Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze. Ve vlčím roce 2024/2025 byl na sledovaném území o rozloze přibližně 2 000 kilometrů čtverečních zjištěn výskyt minimálně 43 vlků: 38 jedinců v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících vlků, tzv. floaterů, které nebylo možné přiřadit k žádné smečce. „Vlk přes den odpočívá co nejdále od sídel a silnic. Data ukazují, že se vlci setkáním s lidmi pokud možno vyhýbají,“ uvedl Aleš Vorel.

Protože jeleni evropští tvoří převážnou část potravy sledovaných vlků, byla vysílači vybavena i některá z těchto zvířat. „Jejich pohyb nám ukázal, že přítomnost vlků ovlivňuje chování jejich kořisti,“ uvedl Pavel Hubený, ředitel Národního parku Šumava.

Jeleni se v průběhu dne méně pohybují, využívají menší domovské okrsky a přes den se častěji zdržují na otevřených plochách, zatímco v noci se pohybují blíže k sídlům. Počet jelenů, kteří v chladném období roku vyhledávají přezimovací obůrky, v posledních letech klesl kvůli mírnějším zimám, zejména na české straně.

V rámci projektu nebylo zkoumáno pouze chování vlků a jelenů evropských, ale také obnova lesa.

„V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží,“ uvedl prof. Marco Heurich, který za projekt odpovídá v Národním parku Bavorský les. Celkový okus v Národním parku Šumava je vyšší než na bavorské straně v Národním parku Bavorský les. Při porovnání jednotlivých druhů dřevin se však mezi oběma chráněnými územími ukazují i další rozdíly. Zatímco v Národním parku Šumava byl v roce 2024 zaznamenán menší okus jeřábu, buku, jedle a smrku než v roce 2018, v Národním parku Bavorský les to platí pouze pro jedli. U buku byl zjištěn vyšší okus, u smrku a jeřábu se situace nezměnila.

Ve Volarech 9. 10. 2026