Návrat perlorodky říční

Podvodní snímek říční perlorodky, která je částečně zapuštěná ve štěrkovitém a kamenitém dně vodního toku. Lastura směřuje vzhůru, velká část je pokrytá drobnými kamínky a organickými částicemi. Pozadí tvoří rozmanité přirozeně zbarvené říční kameny.

Když se řekne perlorodka

Kdo vlastně je a kde ji můžeme najít?

  • Perlorodka je sladkovodní dlouhověký mlž s robustní schránkou, dorůstající do 14 cm délky.  
  • Živí se organickými zbytky, je tedy filtrátor se složitým životním cyklem.
  • Je tvor náročný na kvalitu prostředí.

Ve střední Evropě její výskyt výrazně poklesl. 

Přirozeně se rozmnožující populace najdeme v Rusku, Norsku nebo Švédsku.

V České republice ji najdeme v Blanici, Teplé Vltavě, Malši.

Perlorodka je evropsky významný, kriticky ohrožený druh. 

Návrat

Ve Vltavě žije v současné době něco kolem 5 tisíc jedinců.

V ČR probíhá již více než 30 let Záchranný program perlorodky říční (Margaririfera margaritifera). 

Přestože dosáhl významných úspěchů, jeho hlavního cíle, tedy obnovení plné přirozené reprodukce perlorodky, se zatím dosáhnout nepodařilo.

Odkud se berou perlorodky pro vysazování?

Z polopřirozených odchovů, což je přepečlivá práce.

Trvá celých 5 let, než se mohou mladé perlorodky vysazovat do řeky.

Životní cyklus perlorodky:

Glochidium

Prvních několik hodin je perlorodka glochidiem - larvou. 

Parazit

Téměř 1 rok je parazitem - po vylíhnutí se larvy chytají na žábry ryb (pstruhů).

Mladá perlorodka

10 - 15 let je "dítětem".

Dospělá perlorodka

Dalších i více jak 100 let potom dospělým jedincem.

Černobílá ilustrace zachycuje životní cyklus perlorodky říční. Ve spodní části je velká lastura perlorodky položená na říčních kamenech. Vlevo nad ní vyústí šipka na malého vodního živočicha (glochidium), který putuje směrem k rybě ve střední horní části obrázku. Šipka vede od žaber ryby zpět k perlorodce (vlevo výše) – znázorňuje návrat mladé perlorodky do dna toku po ukončení parazitického vývoje na žábrách ryby. Vpravo vedle perlorodky leží další drobný živočich na kameni a šipkou je naznačen jeho přesun do substrátu. Obrázek ilustruje střídání fází vývoje perlorodky mezi rybou a dnem řeky. Kresba od M. Bílého.

Návrat perlorodky říční na Šumavu

Tématem provází Jitka Horáčková z Fakulty ŽP ČZU Praha

Časopis Šumava JARO 2025

Článek Tomáše Ječmena, Kamily Tiché a kol. autorů Co chutná perlorodkám aneb klíčové složky potravy perlorodky říční

Stránka z časopisu s článkem o potravě perlorodky říční. Obsahuje fotografii perlorodek ve vodě mezi kameny, nad ní je titulek článku. Pod fotografií je text popisující výzkum potravy tohoto ohroženého druhu mlže.
Stránka časopisu Šumava Jaro 2025, strana 15 zobrazuje téma výzkumu krmného detritu v tocích na Šumavě. Obsahuje tři fotografie: horní (Obr. 2) ukazuje Zbytinský potok obklopený zelenými břehy; prostřední (Obr. 3) detail odběru detritu ze dna toku stříkačkou; spodní snímek člověka u vodního toku s mostem v pozadí během odběru vzorků. V pravé části text vysvětluje význam parametrů detritu, zákon minima a limitující faktory pro perlorodku a její biotopy. Dvě barevné grafiky jsou součástí stránky: horní graf porovnává obsah esenciálních aminokyselin ve vzorcích detritu během jara a podzimu; dolní trojice grafů znázorňuje obsah fosforu a látek ve třech obdobích roku ve vzorcích z různých lokalit. Nechybí seznam autorů výzkumu a jejich kontakty.“ Tento popis shrnuje vizuální obsah, popisuje důležité prvky a umožňuje pochopení i osobám se zrakovým postižením. [1](https://ppl-ai-file-upload.s3.amazonaws.com/web/direct-files/attachments/images/66265178/594ac005-fd18-43c2-8f32-e150628649e5/casopis-Sumava-jaro-2025_str14.jpg?AWSAccessKeyId=ASIA2F3EMEYE6LMCCXUV&Signature=Er%2FOCZAuEw89U8LmE7oBCz3Et4c%3D&x-amz-security-token=IQoJb3JpZ2luX2VjENj%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2FwEaCXVzLWVhc3QtMSJHMEUCIGPJS9%2FRgnd8AWfzRofh2oGWIY2yICVu85k2TKAi3YImAiEAiq1VN6iH4xOjFx%2F4iI4cQEifuCIO9BzEFtyauZY%2F%2BCwq%2FAQIof%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2F%2FARABGgw2OTk3NTMzMDk3MDUiDAVqBal3TcRF%2BSRszSrQBM0q2BuioSz2OljecswxqED2zrg6yrf1q8Ke5C7D8pkrFGclcRbEn6kolLCC7Ck97plz4dju7NvX758HQrBJjFGlKJvJBSgSOkQ7%2BHnVdlWxxvY%2Fxhas6Kdw6Fj88TWhevk1spVZFrT1VSQi4h0ylXBiLKORUyfbE%2BlC5cB965b0vO8ygrTx6r0fIeK3zvGbSQBP4wPaP%2Fk9RVAAA7FlImgtO4RMMIuYhMFjVPy2jwegUMffdKp9glbsgDE%2FIi2zSGiW98XZclN0UD%2F4tQyWPiZPdvjBlaAUdBEU2MPoUY895V5b%2BuouTQEvOPuNnPPfIQikkuzhnblEnaxaU2ZjZK4JcTKuslKbzFUB1rxR17w8muF%2BcM2IKe%2B6UL4JlEVWHqBjeCC580HbgqfFd%2FD7zDrW4Frf5PSwX9rXSYTs%2F5b2kYrfiL6td8AwGY3pSqb%2BFBDQ1Xez5%2F%2F1QJSWS54BSt2fvpg3nmgNBy%2FJv0MP6IKMqLXpyKEc%2B9SO71A%2FZD71dWpr5%2Fyewmio%2BDNWOHHyEUA6VoKzgYNfljX6Ye3MVQXRI3Unwj80bQ%2BhFlRIJRD8V3%2FDiQ8OWL%2BxV%2BPuPz4pS5ww%2Fg7yL25GNg%2BUGhlHUwWwgpu07wHL2%2Bi1Dz8JcsR3IzjyPeqtQDdxT813MwtoIPQFXKl%2BRGI8mnRcuE59ltv1Ff3N5WRgmj2AJBGl6X5DDz%2F6DD5hVCTtlMnXl73G%2B9VUe7rLNPGb6opgjrtcNWxQnn%2BhmS5oqmYxn2nXJEqfmvpf8q4hHiGdbxDM4li0xM4w%2FqmxyAY6mAEHaZkhKr%2FNrb4j9aRhOE%2F4OITEYqG06bg8vHnrEYmgMtVMaZFXUW1xxvhBw262MGz8dGbeEC%2BtQ8AEUEfTMSiGkH5cVNrj5TbLxkKHWHpEgdqqU6rXR0IpaeJsIDe2rn2vAbrncPWRyR5TBMIhpPfAUKuOe9BkDbyai3QUajfXxWo0z15LH%2FQrLvsSbyS9qsM%2FeDnNNQykNw%3D%3D&Expires=1762418974)

Perlorodka - Vltavský poklad

Kapitola o perlorodce je také k poslechu na našem YouTube kanálu

Skip to content