Aktuality

Uhnilé nosné trámy, shnilé konce stropních nosníků, hnilobou napadené vzpěry, sloupy a piloty. Čtrnáct let stará vyhlídka na Soumarském rašeliništi dosloužila a na základě statického hodnocení je nutné ji uzavřít.

Lupina mnoholistá se aktuálně vyskytuje na více než 160 hektarech plochy území národního parku, a to v různé intenzitě pokryvnosti. Tento invazní druh zásadně mění prostředí, ve kterém se objeví. Její likvidace je dlouhodobou záležitostí. Aby měla smysl, je nutné do ní zapojit všechny vlastníky pozemků.

Česká republika, včetně Národního parku Šumava, zažívá velmi suché období. Počínající jaro sice ozelenilo krajinu, ale podle aktuálních dat každá oblast Šumavy trpí určitým stupněm sucha. Situace není jednoduše řečeno v normálu. A má svá rizika.

Národní park Šumava mílovými kroky směřuje do rodiny celosvětově uznávaných národních parků, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les. Pokud v blízkém budoucnu dosáhne Šumava 75 procent území ponechaného přírodním procesům a získá certifikaci mezinárodně uznávaného národního parku, bude společně s Bavorským lesem celosvětově výjimečným chráněným územím.

Příběh sokola stěhovavého patří mezi ty nejsilnější v celosvětové ochraně přírody. Přesto, že ho lidé tisíciletí využívají jako parťáka, hlavně pro lov, ve druhé polovině 20. století ho málem vyhubili.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovaly v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.

Už pojedenácté uspořádala Správa NP Šumava soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvanou Šumavská mozkovka. Vůbec poprvé se o čtenářské hlasy ucházely týmy německých odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.

Sedmiletý projekt LIFE for Mires (Život pro mokřady) je již minulostí. Unikátní projekt za více než 150 milionů korun, který ve střední Evropě zatím nemá obdoby, zajistil opětovné zavodnění Šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.