Aktuality

Soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy zvanou Šumavská mozkovka už zná své vítěze. Dvanáctý ročník přinesl dalších pět zajímavých a velmi kvalitních článků popisující nejrůznější šumavské fenomény.

Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je pozorujeme v Bavorském lese i na Šumavě. A nejen o těchto rysech máme nyní dobré zprávy. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. Také byl zaznamenán dosud nejvyšší počet mláďat jako v roce 2018/ 2019. Tento výsledek umožňuje odborníkům dospět k závěru, že stav rysí populace je v obou chráněných území víceméně stabilní.

Po krátké vážné nemoci zemřel Tomáš Rothröckl. Jedna z nejvýznamnějších a zároveň nejskromnějších postav české ochrany přírody uplynulých dekád. V takové situaci chybí slova. A zároveň je potřeba toho tolik říci. S tímto úžasným – a nejen postavou velkým – mužem se totiž pojí spousta věcí, činů, historek a radostí, které by mohly, vlastně měly být vysloveny.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys a je už přes 40 let její součástí. Návrat vlka je vnímaným takzvaně půl na půl. Ale že by se měl vrátit do šumavské přírody medvěd? To ani náhodou. Takové jsou v kostce výsledky průzkumů, které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními obyvateli a také starosty šumavských obcí.

Jedno z nejstarších a zároveň nejnavštěvovanějších informačních center – infocentrum Kvilda prošlo rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí. Interiéry zdobí nové velkoformatové fotografie šumavských lesů, šumavské noční oblohy, interaktivní promítání, které představuje obyvatele šumavského lesa, a zbrusu nová interaktivní hra pro děti.

Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Aby také ne, když je na Šumavě někde omezen vstup veřejnosti a důvodem, je většinou dlouhodobá přítomnost tetřeva. I když, tato omezení se týkají jen malé části celé Šumavy – je to něco přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Ale i to stačí, aby se v očích některých návštěvníků stal nepřítelem.

Bavorský ministr pro evropské záležitosti Eric Beißwenger ocenil přínos ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce. Vysoké státní vyznamenání Svobodného státu Bavorsko mu předal na půdě Bavorského zastoupení v České republice v úterý 2. prosince.

První výroční setkání má za sebou loni založená Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Ředitelé národních parků se sešli tentokrát na Rýchorské boudě v Krkonošském národním parku. Většinu dvoudenního setkání zaujal odborný seminář o změnách v péči o přírodu v národních parcích v souvislosti s probíhajícími změnami klimatu. Ředitelé také zvolili předsedu ANP ČR pro následující rok, podruhé se jím stal ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Letošní cílený monitoring velmi vzácného brouka trnoštítce horského na území Národního parku Šumava potvrdil jeho životaschopnost. Vyskytoval se na většině lokalit, na kterých ho entomologové našli už před dvěma lety a jeho výskyt potvrdili na několika nových místech. Tento, pro entomology „broučí Modrý Mauricius“, se vyskytuje jak na jižní části Šumavy, tedy na Stožecku a Novopecku, tak i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil.

Mladého rysího samce zaznamenaly na jaře a v létě fotopasti v CHKO Brdy. Nový výskyt rysa tu byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.