Když se řekne perlorodka
Kdo vlastně je a kde ji můžeme najít?
- Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je dlouhověký mlž s lasturami fazolovitého tvaru, který se může dožít více než 100 let a dorůst délky až kolem 13 cm.
- Žije zahrabaná v korytech čistých chladných toků, kde filtruje vodu a významně se podílí na jejím čištění.
Rozšíření v ČR a Šumavě
- Česká populace perlorodky zmizela z více než 95% původního areálu, poslední lokality dnes představují jen zlomky někdejších početných kolonií.
- Poslední populace se v Česku vyskytují v povodí šesti řek; na jihu Čech jde zejména o Blanici, Teplou Vltavu, Vltavu nad Lipnem, Zlatý potok a Malši, kde je v Blanici zachována nejpočetnější populace zhruba 10 000 jedinců.
Potrava a role v ekosystému
- Potravou perlorodek je detrit – jemná organická hmota unášená proudem, tvořená zbytky odumřelých organismů, dřevem, fekálními peletami a mikroorganismy.
- Jedna perlorodka dokáže denně přefiltrovat až 50 litrů vody, čímž významně přispívá k čištění toků a funguje jako „ekosystémový inženýr“.
Ohrožení a ochrana
- Kritickou fází je období, kdy juvenilní perlorodky žijí zahrabané v dně; mladí jedinci jsou silně citliví na znečištění vody i na snížený obsah kyslíku v proudící vodě mezi částicemi dna.
- Zásadní problém představuje zanášení dna materiálem z nadměrné eroze v povodí, které zhoršuje podmínky v prostředí s nízkým obsahem kyslíku; klíčová opatření proto spočívají v posilování zbytkových populací mladými jedinci a zlepšování stavu celého povodí perlorodkových toků.
Životní cyklus perlorodky a závislost na pstruhovi:
Glochidium
Prvních několik hodin je perlorodka glochidiem - larvou.
Parazit
Téměř 1 rok je parazitem - po vylíhnutí se larvy chytají na žábry ryb (pstruhů).
Mladá perlorodka
10 - 15 let je "dítětem".
Dospělá perlorodka
Dalších i více jak 100 let potom dospělým jedincem.
- Perlorodky se přirozeně vyskytují ve větších koloniích; malé, izolované skupiny se dlouhodobě nemohou úspěšně rozmnožovat.
- Larvy perlorodky (glochidia) jsou parazitické a musí se během několika hodin po vypuštění uchytit na žábrách mladých pstruhů (dříve i lososů), kde prodělají vývoj; po asi roce padají na dno jako drobné juvenilní perlorodky a zahrabávají se do štěrkového substrátu.
Projekty na záchranu perlorodky:
2014 – 2015 Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském luhu
Cíl projektu byl: VÝZKUM
Pomoc při obnově populace perlorodky říční na Šumavě a umožnění návštěvníkům poznat tato cenná místa s ohledem na ochranu přírody, to vše díky pečlivému sledování a vypouštění mladých jedinců zpět do řeky.
Posílení a ochrana populace perlorodky v NP Šumava /2017 – 2022/
Podpora populace perlorodky říční na Šumavě /2023 – 2028/
Návrat perlorodky říční na Šumavu
Tématem provází Jitka Horáčková z Fakulty ŽP ČZU Praha
