Tipy na výlety

Výlety na Boubín

Léta Páně 1858 vydal kníže Jan Adolf Schwarzenberg nařízení, že ve zbývající části pralesa na Boubíně „se pro věčné časy nesmějí porážet žádné stromy a les má být ponechán jen sobě samému". Tím byl založen druhý nejstarší prales v Čechách (hned po Žofínském pralese z roku 1838). Boubínský prales je dodnes unikátem nejen v Čechách, ale i v Evropě. Učí se o něm děti ve škole a lesníci jej povinně navštěvují.

Boubín-situace

 

Boubínský prales se nazývá podle majestátní hory Boubín (1 362 m n. m.). Ponechaný prales z roku 1858 měl rozlohu 138 ha, ale po ničivé vichřici v 19. století z něj zůstalo jen asi 47 ha, které tvoří dnešní jádro pralesa.

Celá rezervace zahrnuje dnes 666 ha přírodního lesa. Rozmanitost vzácných hub, lišejníků, rostlin atd. přitahuje vědce z celého světa (např. v roce 2007 zde byl objeven údajně již zmizelý sklenobýl bezbarvý).


 

 

Boubínský prales 

Boubín-1

 logo-pěšílogo-cykliste-nologo-lyžaři-no logo-vozíčkáři-no logo-rodiny-no

Boubínský-prales-PHubenýNejlepším místem nástupu na stezku kolem pralesa je Idina Pila. V informačním středisku se dozvíte o historii pralesa i o zdejších skřítcích. Nejprve dorazíme k Boubínskému jezírku - bývalé nádrži pro plavení dřeva. A jak vypadá ten prales? Hlavně je mnohem řidší, než by se čekalo, a přesto je pro člověka těžce průchodný. Jeho povrch je pokryt množstvím tlejícího dřeva ve všech stádiích rozkladu.

Malé stromečky svádějí boj o každé místečko na světle. Který má dost štěstí a získá svou dávku světla, přežívá. Soupeří mezi sebou především buk, smrk a jedle. Sami uvidíte, kdo vítězí. Nejstarší smrky jsou přes 500 let staré a více než 50 metrů vysoké! Jádro pralesa je od roku 1979 obehnáno plotem, který je chrání před zvěří (okus stromků) i člověkem (sešlapání půdy a následná eroze). 

 

Rozhledna Boubín

Boubín-2

 logo-pěšílogo-cykliste-nologo-lyžaři-no logo-vozíčkáři-no logo-rodiny-no

Boubín-rozhledna-PHubenýBoubín je se svými 1 362 m nejvyšší horou Šumavy mimo hraniční hřeben a nabízí unikátní  výhledy. Od roku 2005 na něm navíc stojí 21 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Pohled na zalesněné pohoří Šumavy a navíc směrem do vnitrozemí, do údolí s vesnicemi a loukami,
je jedinečný. Za jasného počasí (zvláště na podzim) lze dohlédnout až na Alpy vzdálené přes sto kilometrů.

Na vrchol Boubína nejsnáze vystoupáme z Kubovy Huti (modrá TZT). Vrátit se můžeme např. kolem pralesa na Idinu Pilu, odkud se můžeme svézt vlakem nebo vyrazit
zpět na Kubovu Huť pěšky.

 

Za kamennými památkami

 logo-pěšílogo-cykliste-nologo-lyžaři-no logo-vozíčkáři-no logo-rodiny-no

Stodůlky-VHřebek

Masív Boubína je poset mnoha pomníčky a nápisy v kameni. Narazíme na ně podél cest i  stezek.

Zvěčněna do kamene byla například návštěva kardinála Bedřicha Schwarzenberga na vrcholu Boubína dne 3. srpna 1867.

Nejznámějším místem je trojboký „Johnův kámen" na hranici tří polesí - Zátoň, Včelná, Kubova Huť. Kameny jako „Knížecí cesta" (Fürstenweg), „Princovo odpočívadlo" (Prinzenruh) a další vyhledávají zanícení nadšenci, a co víc - také současní správci Boubína se snaží zanechat po sobě stopu v kameni. 

 

 
 Boubín-3
  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout