Tiskové zprávy 2016

Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá 60-80 jedinců, shodli se odborníci ze tří zemí

  • 09.08.2016
Moderní technologie, jako jsou sledování pomocí GPS obojků a tzv. fotopastí, umožňují v současnosti provedení mnohem přesnějšího odhadu velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Ta zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti Národních parků Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severozápadě Český les/Oberpfälzer Wald, na východě Novohradské hory/Freiwald . Celá populace rysa čítá 60-80 dospělých jedinců, shodli se odborníci z těchto tří zemí.

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu – využití fotoaparátů s automatickou spouští, která umožňuje individuální rozeznání jedinců. Výsledky tohoto monitoringu v Národních parcích Šumava a Bavorský les v sezóně 2015/16 byly právě zveřejněny a jsou ke stažení na webových stránkách: ZDE

 

„Na základě výsledků našeho společného dlouhodobého monitoringu můžeme konstatovat, že počet jedinců vyfocených a zároveň identifikovaných na území obou národních parků se dlouhodobě zásadně nemění. Dospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350-450 km2, kočka pak 120-150 km2, hustota populace se pohybuje mezi 1-1,6 jedince/100km2,“ uvádí zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.

 

Vzhledem k velikosti jejich teritorií nežije většina rysů pouze na území národních parků. Svoje domovské okrsky mají z části nebo i zcela mimo chráněná území (viz mapa) proto je pro zjištění celé velikosti populace nutné zmapování jedinců i mimo jádrové území, ideálně v celé oblasti výskytu.

 

„V rámci projektu Trans-Lynx, realizovaného v letech 2013-2015 jsme se věnovali právě otázce celkové velikosti populace. Spolupráce odborníků z ČR, z Bavorska i z Rakouska nám umožnila spočítat rysy i v okrajových územích, včetně rysů přeshraničních – tedy těch, kteří žijí na území dvou nebo i tří států. Zjistili jsme, že celková velikost populace je 60-80 jedinců, přičemž toto číslo se nezvyšuje, populace spíše stagnuje,“ potvrzuje Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.

 

Z výsledků monitoringu z 90. let minulého století, kdy byla rysí populace ve vrcholové fázi rozšíření, víme, že rysi využívali větší území přeshraničních hor, než je tomu dnes.

 

„V posledním desetiletí ale z některých okrajových částí rysové zmizeli. Krom malé velikosti je česko-bavorsko-rakouská rysí populace ještě poměrně izolovaná, což výrazně zvyšuje její ohroženost. Aby populace mohla přežít, je nutné, aby se mohla dále rozšiřovat. To se ale v současnosti neděje.“ říká Elisa Belotti.

 

“Na území národních parků se rysům poměrně daří. Každý rok zde zaznamenáváme rozmnožování, a jak ukazuje náš společný fotomonitoring, rysové se tu dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní v rámci projektu Trans-Lynx mimo národní parky. Pouze území národních parků ale k záchraně celé populace rozhodně nestačí. Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Zde je třeba řešit hlavně problematiku pytláctví a autodopravy,” doplňuje zooložka Správy NP Šumava.

 

Monitoring chráněných druhů je jedním ze základních činností spojených s posláním národního parku. Dlouhodobé sledování vývoje populace neznamená pouze informaci o probíhajících přírodních procesech, ale i relevantní zpětnou vazbu činnosti Správy NP Šumava se svěřeným územím.

 

„Jsem velmi rád, že tato činnost pokračuje a má výsledky. Chtěli bychom výzkum a monitoring rysa dále rozvíjet a posunout na evropskou úroveň. Společně s partnery z Bavorska, Rakouska, Itálie a Slovinska jsme tak přednedávnem společně vytvořili a podali mezinárodní projekt v rámci evropského dotačního programu Interreg Central Europe,“ zakončuje vedoucí odboru ochrany přírody Správy Národního parku Šumava Martin Starý

 

Historie rysího samce “Krasny”:

 

Díky shromážděným datům z fotomonitoringu, pokrývajícím rozsáhlé území tří států, již máme několik prokázaných případů, že rysi dokážou překonat i větší vzdálenosti a že se dokážou usadit i mimo chráněná území (kde je obzvláště na české straně hranice prostředí pro rysa stále dostatečně vhodné).

 

Rysí samec „Krasny“ se narodil v červnu 2008 v oblasti Národního parku Šumava a fotil se v zimě 2008/2009 jako kotě v údolí řeky Křemelné (viz FOTO1 a 2). Poté jsme o něm dlouho nic nevěděli, dokud ho v březnu 2011 nezaznamenali kolegové z Rakouska (viz foto 20110329_KRASNY). „Krasny“ se nakonec usadil v jižní části Národního parku Šumava a v přilehlých oblastech Rakouska a Bavorska (viz FOTO3). Bohužel v říjnu 2014 rys „Krasny“ zmizel (jeho poslední fotografie FOTO4) a je nepravděpodobné, že by byl ještě naživu.

                                                                                                                              

Ve Vimperku 9.8. 2016

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout