Tipy na výlety

Výlety ze Strážného

U Strážného se nachází nejužší místo národního parku - měří pouhé 2 km a většina lidí tudy pouze projíždí po hlavní silnici směrem do Německa. Přesto je Strážný výborným východiskem za poznáváním přírody Národního parku Šumava. Pokud zde zaparkujete a vyrazíte po značených turistických trasách, budete překvapeni, neboť hned za posledním domem začíná nedotčená příroda a úžasný klid!

Strážný-situace

 

Strážný leží v širokém údolí Vltavy a jejích přítoků. Na SZ se terén pozvolna zvedá k Šumavským pláním. Na Knížecí Pláně pohodlně vystoupáme podél říčky Častá.

Přebytek vody je příčinou vzniku četných mokřadů a rašelinišť, např. Splavského rašeliniště obtékaného Řasnicí, jinak „Travnatou Vltavou" plnou koberců podvodních rostlin (k vidění na Dolním Cazově). Pestrá krajina je dobrá jak pro přírodu a její obyvatele, tak pro dnešní turisty.


 

 

Hrad Kunžvart

Strážný-1

 logo-pěšílogo-cykliste-nologo-lyžaři-no logo-vozíčkáři-no logo-rodiny-no

Kunžvart-D-Zývalová

 

Na Šumavě není mnoho středověkých památek, protože historicky obranu před vnějšími dobyvateli zajišťoval pomezní hvozd.

Hrad Kunžvart byl postaven na obranu Zlaté stezky, po které do Čech proudila sůl ze Solnohradska. My se vydáme ke zřícenině hradu kolem kaple Panny Marie (modrá TZT). Ač strážní věž od 16. století chátrá, stavební materiál - kámen - předurčil hradu „věčné" trvání.

Od ruiny na skále pokračujeme na Orlovku (žlutá TZT), kde je úchvatná vyhlídka věnovaná Václavu Hrubému, legendárnímu ochránci šumavské přírody. Za návštěvu stojí bývalá vesnice Polka a okruhem nebo nejkratší cestou kolem sjezdovky se vrátíme na Strážný

 

 

 

Přes Světlé Hory a Knížecí Pláně

Strážný-2

 logo-pěšílogo-cyklistelogo-lyžaři logo-vozíčkáři-no logo-rodiny-no

vrch-Homole-H-CimburkovaOdlehlým a málo známým koutem Šumavy je pás podél bavorských hranic, kde byly na mnoha kilometrech roztroušeny chalupy Horních a Dolních Světlých Hor. Zavede nás tam červená TZT. Vonící horské louky či kameny dokonale vyskládané do tarasů mezi někdejšími políčky patří k tomuto koutu Šumavy.

Někdejší osídlení nám přiblíží historická fotoalba instalovaná v terénu. Pěšky můžeme udělat odbočku na vrchol Homole, kde stojí na skále dva mohutné menhiry, kterým se přezdívá „pohanské kameny". Při dostatku času a sil můžeme dojít až na Knížecí Pláně nebo dojet tam na kole kolem Žďárského jezírka. Zpět po zelené TZT. 

 

Soumarské rašeliniště

Strážný-3

 logo-pěšílogo-cykliste-nologo-lyžaři-no logo-vozíčkáři-no logo-rodiny-no

Soumarské-raš-Š-Rosenkranz

 

Revitalizovaným rašeliništěm u Soumarského Mostu nás provede skřítek Rašeliníček. Naučná stezka vede podle pevnosti terénu po dřevěném chodníku i přímo po rašelině.

Na konci stezky přehlédneme celé rašeliniště z 10 m vysoké vyhlídkové věže. Vrátíme se podél Vltavy (zelená TZT), kde budeme míjet několik předválečných bunkrů, tzv. řopíků.

Po trase každého návštěvníka uchvátí vitalita přírody a jen málokdo pozná, že do roku 1998 se zde rašelina těžila průmyslovým způsobem!

 

 

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout