Projekty

LIFE for MIRES – život pro mokřady

Přeshraniční revitalizace rašelinišť na podporu biodiverzity a vodního režimu na Šumavě a v Bavorském lese (2018–2024)

web_financ-2-.jpg

en-verze.jpg Rašeliniště a mokřady jsou typickým biotopem šumavské krajiny. Vyskytují se zde prakticky všude a jejich mimořádné přírodní hodnoty jsou jedním z důvodů, proč byla Šumava zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. 

Foto č.2

Obr.1: Meandrující potok Hučina obnovený v rámci dřívějších revitalizací. V projektu LIFE for MIRES je plánována obnova dalších 13 km malých vodních toků. 

Rašeliniště mají mnoho podob, od horských vrchovišť s charakteristickými rašelinnými jezírky po rozsáhlé rašelinné smrčiny nebo bažinaté rašelinné louky s porosty nízkých ostřic. Rašeliniště vznikala velmi dávno, již na konci dob ledových, a jejich prostředí je díky vysokému obsahu vody, nízkým teplotám, kyselosti a malému obsahu živin extrémně nepříznivé pro život většiny organismů. Proto se zde vyskytují vzácné a reliktní druhy, dobře přizpůsobené specifickým a drsným podmínkám. Rašeliniště díky tomu výrazně obohacují biodiverzitu (rozmanitost) organismů i biotopů v šumavské krajině.

Rašeliniště však nejsou jediným typem mokřadních biotopů na Šumavě. Téměř celá třetina území Šumavy je pokryta nejrůznějšími mokřady a bažinami jako jsou podmáčené smrčiny, lesní i luční prameniště, mokřadní vrbiny, mokré louky či zaplavované nivy řek s tůněmi a vysokými rákosinami. Tyto mokřady jsou schopné akumulovat obrovské množství vody a zásadně ovlivňují vodní režim v celém území i v níže položených částech povodí. Tato skutečnost je neobyčejně důležitá zejména v poslední době, kdy se již citelně projevují důsledky klimatické změny. Mokřady a rašeliniště drží vodu v krajině i v obdobích kritického sucha a díky silnému výparu vody brání přehřívání krajiny i v dlouhotrvajících teplotních extrémech. Vypařená voda se v podobě kondenzovaných srážek může vracet zpět do krajiny (krátký vodní cyklus).

Foto č.1

Čím dál více je tak zřejmé, jak jsou dříve nechtěné a často vysoušené mokřady a rašeliniště důležité pro zdravé fungování krajiny včetně dostupnosti a zadržování vody. Proto je potřeba tyto biotopy chránit a do krajiny vracet.

 

Proč ale na Šumavě?

 V minulosti, kdy přírodní hodnoty Šumavy ani důležitá role mokřadů nebyly příliš známy, natož brány v úvahu, a kdy se hledělo hlavně na hospodářské využití krajiny, byla velká část zdejších rašelinišť a mokřadů odvodňována. Výsledkem jsou poškozené nebo již zcela zaniklé mokřady, ztráta mnohých lokalit vzácných druhů a snížená schopnost krajiny zadržovat vodu. Následky těchto zásahů pociťujeme dodnes a voda, která dříve v krajině překážela, najednou schází.

Člověk ovšem změnil i původní charakter mnoha horských potoků, hlavně v šumavském podhůří. Meandrující mělká koryta potoků a řek, ze kterých se voda přirozeně rozlévala do záplavových území, kde se mohla zpátky zasakovat, byla často napřímena do rovných kanálů a prohloubena. Voda z krajiny rychle odtekla, avšak zároveň byla poničena vzácná přírodní stanoviště a mnoha druhům odebrán jejich životní prostor.

Obr. č.2: Zablokovaný a zarůstající odvodňovací kanál - opatření provedené v rámci dřívějších revitalizací. V projektu LIFE for MIRES je naplánováno zablokování dalších 80 km odvodňovacích kanálů na 47 lokalitách.

 

Voda ztracená a vrácená

Doba se ale naštěstí mění, stejně jako pohled na přírodu, krajinu i mokřady. První opatření na záchranu a obnovu poškozených mokřadů a rašelinišť byla Správou Národního parku Šumava provedena již v roce 1999. Tehdy byl zahájen dlouhodobý „Program revitalizace šumavských rašelinišť a mokřadů" zaměřený na záchranu jedinečných lokalit i celkovou nápravu vodního režimu v území. Do roku 2018 se od té doby podařilo do přírodního stavu navrátit téměř 700 ha mokřadních ploch a 5 km vodních toků.

foto č.3

Obr. č.3: První dobrovolnická akce „Lidé pro rašeliniště" proběhla v říjnu roku 2018.  

Na Šumavě je ale stále velké množství mokřadních lokalit, které zůstávají odvodněny a postupně degradují. Nejen kvůli záchraně vzácných druhů a společenstev, ale i kvůli probíhající klimatické změně, která jejich situaci zhoršuje, je zapotřebí je revitalizovat a vrátit do přírodního stavu. Potřebná opatření v terénu jsou však poměrně nákladná a proto je nutné zajistit dostatečné množství finančních prostředků pro jejich realizaci. K tomu mohou sloužit mimo jiné i evropské dotační fondy, které jsou pro podobné účely přímo určeny. Jedním z takových fondů je i komunitární program LIFE, který je zaměřen na ochranu a obnovu evropsky významných přírodních území zařazených do soustavy Natura 2000.

 

Nový LIFE projekt na záchranu šumavských rašelinišť a mokřadů

LIFE-mapka-uzemi-m.jpg

 

V roce 2018 se Správě Národního parku Šumava povedlo získat prostředky pro realizaci poměrně rozsáhlého téměř 7letého přeshraničního projektu s názvem „Přeshraniční revitalizace rašelinišť na podporu biodiverzity a vodního režimu na Šumavě a v Bavorském lese". Zkrácený název projektu je „LIFE for MIRES", což lze volně přeložit jako život pro rašeliniště.

Cílem tohoto projektu je zlepšení přírodního stavu poškozených rašelinišť i dalších mokřadů a obnova přírodního vodního režimu na ploše 2059 ha. Opatření v terénu budou prováděna na obou stranách hranice a zahrnují mimo jiné i zablokování a zasypání kolem 80 km odvodňovacích kanálů a obnovu 13 km přírodních potůčků. Projekt zahrnuje i velké množství aktivit pro veřejnost, jejichž cílem je informovat lidi z regionu i návštěvníky a zvýšit povědomí o významu mokřadů pro krajinu i její obyvatele. Na realizaci tohoto velkého projektu se spojili čtyři významní partneři: Správa Národního parku Šumava, Národní park Bavorský les, Bund Naturschutz in Bayern a Jihočeská Univerzita. Národní park Šumava je v tomto týmu hlavním příjemcem dotace.

 

Obr. č4: Mapa projektových lokalit 

 

 

Záměry a cíle projektu dobře vystihuje i jeho hlavní motto:

„Krajina bez mokřadů je krajinou bez vody."

Kontakt:

Ing. Mgr. Sabina Flahou Navrátilová, manažer projektu
sabina.navratilova@npsumava.cz, tel.: 731 530 537

RNDr. Ivana Bufková, Ph.D., odborný garant projektu
ivana.bufkova@npsumava.cz, tel.: 731 530 251

Ing. Lukáš Linhart, PR projektu
lukas.linhart@npsumava.cz, tel.: 731 530 319

 

Webové stránky projektu, kde se dozvíte ještě mnohem více: http://life.npsumava.cz/

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout