Monitoring rašelinišť

Rašeliniště představují pozoruhodné reliktní ekosystémy, které hrají důležitou roli ve vodním režimu a významně obohacují biodiverzitu krajiny.

 

Mají ovšem jen omezenou schopnost odolávat měnícím se podmínkám prostředí a jsou proto poměrně dobrým indikátorem změn způsobených nejrůznějšími antropogenními vlivy. Dobře odráží například změny ve vodním režimu krajiny, trofii prostředí a v neposlední řadě také stále aktuálnějších výkyvy v klimatických poměrech a projevy celkové klimatické změny. Monitoring rašelinišť tak může přinést cenné informace nejen o ekologii a fungování vlastních ekosystémů, ale je i dobrým zdrojem poznatků o nejrůznějších negativních vlivech působících v krajině a jejich vývojových trendech.

Detailní monitoring rašelinišť je Správou NP Šumava prováděn již od roku 2005, ve zjednodušené podobě zahrnující sledování hladiny podzemní vody však probíhá již od roku 1996. V roce 2015 se monitoring rašelinišť stává součástí mezinárodního projektu v rámci česko-bavorské spolupráce INTERREG Cíl 3 č. 368 s názvem „SILVA GABRETA - monitoring horských ekosystémů". V rámci tohoto projektu byla zahájena spolupráce s NP Bavorský les a byly vytvořeny podmínky pro srovnatelný monitoring rašelinišť na české i bavorské straně Šumavy.

Hlavním cílem monitoringu šumavských rašelinišť bylo od samého počátku zejména sledování vodního režimu, a to především s ohledem na odvodnění prováděné v minulosti a možnosti revitalizace poškozených lokalit. S postupujícím časem ovšem monitoring získal širší záběr a jeho důležitou součástí je dnes také sledování reakce rašelinišť na plošné změny v krajině (například rozpad porostů horských smrčin) a dopady změn klimatu.

Monitoring rašelinišť je úzce provázán s „Programem revitalizace šumavských rašelinišť " a od počátku je jeho design nastaven tak, aby bylo možné vyhodnotit reakci rašelinišť na prováděná revitalizační opatření a tedy i celkovou úspěšnost revitalizací. Prováděný monitoring také přinesl řadu zajímavých poznatků o průběhu a charakteru degradačních změn na odvodněných rašeliništích z období sledování odvodněných lokalit před revitalizací (Bufková et al. 2010). Tyto poznatky posloužily jako důležitý teoretický základ pro nastavení vlastní metody revitalizace, která je založena na konceptu cílové hladiny vody.


Další informace:

 

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout