Péče o bezlesí

Nelesní stanoviště představují z pohledu druhového bohatství šumavské krajiny stěžejní část. Více než tři čtvrtiny rostlin Šumavy jsou vázány právě na louky a rašeliniště.

V posledních deseti tisících letech, kdy začala doba meziledová, se podoba bezlesí několikrát značně změnila.

okolí-Roklanu-bezlesíOtevřená krajina chladných období ustupovala vegetaci lesní, jejíž rozvoj podporovalo oteplení a zvlhčení klimatu.

Ovšem rozvoj lidské zemědělské civilizace tento přirozený proces velmi výrazně ovlivnil. Svojí činností člověk zachoval, anebo znovu vytvořil nelesní stanoviště.

Na příkladu Šumavy je velice dobře vidět, jak tento proces pozitivně ovlivnil druhovou rozmanitost zdejší přírody, protože např. luční vegetace sídelních enkláv hostí okolo dvou třetin rostlinných druhů vysoké Šumavy.

Luční enklávy poskytly stanoviště typickým horským druhům primárního bezlesí, druhům vázaným na světlé typy horského lesa, ale také druhům původně se vyskytujícím v nižších polohách a rostlinám, které přišly s člověkem a jeho hospodařením (polní, pastevní plevele, druhy ruderální).

Před ochranou přírody na Šumavě stojí velká výzva. Je potřeba vytvořit program postupné obnovy, který bude pokud možno úzce navázán na místní komunity. Je potřeba řešit zarůstání cenných lokalit náletem stromů a křovin, obnovit pravidelné kosení a efektivně organizovat pastvu vybraných nejcennějších lokalit.


Další informace:


 

 


  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout