Zážitková stezka "Duch pralesa"

Průvodce po stezce - datlík tříprstý

Od 5. července 2006 je na jihu Šumavy, v blízkosti Trojmezí tří státu – Česka, Rakouska a Německa, přístupná nová zážitková stezka, která nese název „Duch pralesa“ a nechá návštěvníka na vlastní kůži zažít původní prales.

Seznámíte se zde s lesem, který znali naši předkové, ale který je pro nás jaksi cizí, protože jsme již příliš zvyklí na upravený hospodářský les.

Samotná stezka začíná u morénové hráze Plešného jezera a zážitkový chodníček končí u pomníku Adalberta Stiftera na jezerní stěně – asi 40 minut. Stezka je obousměrná a informace jsou zde popsány v češtině, němčině a angličtině.

Vstup na zážitkovou stezku je na vlastní nebezpečí!

Datlík tříprstý (Picoides tridactylus)

Úvodní panel shrnuje poznatky o Trojmezenském pralese, a pak se již můžeme vydat za odhalováním jeho tajemství, průvodcem je místní "domácí" datlík tříprstý - typický obyvatel původních smrkových horských lesů. Při troše štěstí můžete tohoto až 22 cm velkého ptáčka cestou spatřit. V této lokalitě ho můžete zahlédnout vůbec nejčastěji v rámci České republiky. Jak se pozná prales se dozvíte na krátkých tématických zastaveních s názvy jako: Dutiny, Zmlazení, Mrtvé dřevo, Jeřáby a Kůrovec.

Přejeme Vám příjemné zážitky!

Slavnostní otevření stezky Chodníček na zážitkové trase Jedno ze zastavení stezky U cíle, u pomníku A. Stiftera

Základní informace o Trojmezenském pralese

Les na Trojmezné hoře se vyvíjel a vyvíjí bez výrazných vlivů lidské činnosti. Proto se jedná o nejrozsáhlejší a nejzachovalejší celek horského smrkového lesa pralesovitého charakteru ve střední Evropě.

Nepřístupné pralesy Šumavy byly odpradávna součástí hraničního hvozdu, který skýtal přirozenou ochranu České kotliny před vnějšími nepřáteli. Zdejší hvozdy patřily k nejdivočejším a nejzachovalejším až do výstavby Schwarzenberského plavebního kanálu (1789 - 1822). Trojmezenskému pralesu se plošné kácení většinou vyhnulo.

V roce 1933 byla prvně úředně vyhlášena přírodní rezervace Trojmezná hora. Po 2. světové válce došlo k uzavření hranice a území se vyvíjelo téměř bez vlivu lidské činnosti.

V roce 1950 byla státní přírodní rezervace Trojmezná hora rozšířena na současnou plochu asi 600 ha.

V roce 1963 se Trojmezná hora stala součástí právě vyhlášené Chráněné krajinné oblasti Šumava. Od roku 1991 je součástí Národního parku Šumava jako jedna z jeho nejucelenějších I. zón.

V roce 1996 došlo i zde podobně jako v celém NP Šumava ke gradaci kůrovce. V roce 1999 byl se souhlasem Ministerstva životního prostředí zrušen bezzásahový režim v této první zóně. Mohlo začít kácení stromů napadených kůrovcem. Na protest proti této asanaci zahájily v létě r. 1999 ekologické organizace blokádu, která zásah proti kůrovci zastavila. Od roku 2000 se průběžně zasahuje proti kůrovci pouze v 200 až 250 m širokém pásu podél česko-rakouské a česko-německé hranici.

Typický obrázek z pralesa – zmlazení na padlém kmenuHorský prales na Trojmezné zůstal zachován. Na vlastní oči se můžete přesvědčit, že les šedý zdálky je zelený zblízka. Že pokud nad hlavami vidíte smrt, pod nohami vám bují život. Sílu evoluce nelze zastavit a zná pouze jednu cestu: od zeleného lesu k zelenému!

Trojmezenský prales se rozkládá na severních svazích Trojmezné hory v nadmořské výšce 935 až 1378 m.

Drsné klimatické podmínky způsobují pomalý růst stromů. Některé smrky se zde dožívají 300 až 400 let věku. V území je nejvyšší druhová diverzita lišejníků na Šumavě (asi 300 druhů). Rostou zde některé vzácné druhy hub, aj.

Jsou zde zachovalé původní vegetační stupně:

  • smrkový les (asi 60%) - pouze smrk a jeřáb
  • bukovo-jedlo-smrkový les
  • subalpinská bylinná společenstva - v karu Plešného jezera

 

Autor stezky: Mgr. Josef Štemberk

Odborné podklady: Ing. Miroslav Svoboda – Lesnická fakulta UK Praha

Odborné připomínky: RNDr. Zdeňka Křenová, PhD., Ing.Vladimír Silovský, Ing. Michal Valenta

Další spolupracovníci: Ing. Miloslav Kos, Luděk Švejda


  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout