Tiskové zprávy 2017

Výběr živočišných druhů, pro které je existence NP Šumava zásadní

  • 20.02.2017

Druh

Status

Trend vývoje populace

vliv existence NP

tetřev hlušec

kritický ohrožený, předmět ochrany Ptačí oblasti (PO) Šumava

dlouhodobě mírně rostoucí, 90% populace ČR žije na Šumavě, nejnižší populace v  80. letech 20.století, od té doby pozvolný nárůst, ale pouze na Šumavě, v jiných územích ČR neustálý pokles (Beskydy, Krušné hory) či zánik populací (Krkonoše, Jeseníky), velkost populace na české straně Šumavy k roku 2000 byla 200 ex., k roku 2014 byla 500 -600 ex., ale na obou stranách Šumavy, tj. česko-německé pohraničí, přičemž  na české straně Šumavy je  z toho minimálně 2/3 populace tetřeva, Šumava je jedna z oblastí s největší populací tetřeva v ČR, resp. ve střední Evropě

legislativní ochrana (zákon č. 114/1992 Sb.) díky existenci NP formou 1. zóny a klidových území ( klidová území vyhlášena jen do roku 2010) - díky tomu snižování rušení druhu a podpora klidu pro rozmnožování a vyvádění mláďat,  dále zejména management lesních porostů ve smyslu bezzásahovosti zejména v posledních 10. letech po větrných kalamitách a kůrovcových gradacích - prosvětlení, rozrůznění homogenních porostů, přirozené zmlazení, která mu vytváří vhodný biotop, což je doloženo výsledky z posledních výzkumů, které jsou publikovány, dále také má  značný význam ochrana a  revitalizace rašelinišť (aktivní management), vliv repatriací neprokázán, resp.  repatriace u čeledi tetřevovitých nefungují

tetřívek obecný

silně ohrožený druh, předmět ochrany Ptačí oblasti (PO) Šumava

dlouhodobě klesající, nejvyšší početnost se udává v první polovině 20. století, od 50. let  soustavný pokles, nyní jen 100 - 150 ex., ovšem cca od roku 2005 je tento počet stabilní

legislativní ochrana (zákon č. 114/1992 Sb.) díky existenci NP formou 1. zóny a klidových území (u klidových území jen do roku 2010) - snižování rušení druhu při hnízdění a vyvádění mláďat a podpora zachovalosti území oproti komerčnímu využívání, dále aktivní management Správy NPŠ formou šetrného kácení s cílem blokace sukcese během posledních let a aktivní management formou revitalizace rašelinišť na které je tento druh vázán

jeřábek lesní

silně ohrožený druh, předmět ochrany Ptačí oblasti (PO) Šumava

stabilní populace (odhad pro českou část Šumavy cca 1200  ex.), Šumava je jedna z oblastí s největší populací jeřábka v ČR

legislativní ochrana (zákon č. 114/1992 Sb.) díky existenci NP formou 1. zóny a klidových území (u klidových území jen do roku 2010) - snižování rušení druhu a podpora zachovalosti území oproti komerčnímu využívání, ponechání území sukcesi, jak na bezzlesí, tak v lesních porostech, kde ponechání zmlazení, příp. keřového patra, které tak vytváří vhodný biotop, což v komerčních lesích chybí

čáp černý

silně ohrožený druh, předmět ochrany Ptačí oblasti (PO) Šumava

stabilní populace

legislativní ochrana (zákon č. 114/1992 Sb.)  hnízdišť, která chrání před těžbou v okolí hnízda či hnízdního stromu v době hnízdění, také zakotveno v NAŘÍZENÍ VLÁDY
681/2004 Sb. , kterou se vyhlašuje Ptačí oblast Šumava

chřástal polní

silně ohrožený druh, předmět ochrany Ptačí oblasti (PO) Šumava

stabilní populace, jelikož se jedná o tažný druh, jsou časté silné meziroční výkyvy velikosti hnízdící populace na Šumavě díky faktorům působícím na tahu, tj. mimo území ČR

možnost nastavení vhodného managementu lučních porostů SNPŠ, tj.zejména posunutí termínu seče a pastvy, které mu umožní vyhnízdit, chřástal potřebuje pro svou existenci bylinný kryt o minimální výšce 20 cm, dále Správa provádí aktivní management blokace sukcese na zarůstajících lučních enklávách

kulíšek nejmenší a sýc rousný

silně ohrožené druhy, předměty ochrany Ptačí oblasti (PO) Šumava

stabilní populace

zejména bezzásahový management horských lesů- ponechání doupných stromů pro hnízdění, což v komerčních lesích chybí a je jedním z limitů jejich rozšíření, dále  prosvětlení a diverzifikace homogenních porostů, tj. vytváří vhodné loviště

datlík tříprstý

silně ohrožené druhy, předměty ochrany Ptačí oblasti (PO) Šumava

před rokem 2007 před kůrovcovou gradací populace malá, ale stabilní, po orkánu Kyrill prudce rostoucí, nyní klesající, avšak do budoucna přežívající populace

zejména bezzásahový management horských lesů- ponechání doupných stromů, ponechání dostatečného množství odumírající a mrtvého dřeva v lesních porostech, které je pro datlíka zásadní, jak z hlediska vytváření hnízdních dutin, tak z hlediska dostatku dostupné potravy (zejména kůrovci a tesaříci), jeden z důvodů proč se nevyskytuje v hospodářských lesních porostech 

puštík bělavý

kriticky ohrožený druh

rostoucí populace, koncem 40. let 20. stol. vymizení populace z ČR, na české straně Šumavy současný odhad 20 párů, dohromady s bavorskou stranou 50 - 60 párů

aktivní management NPŠ díky umělé repatriaci koncem 90. let 20.století (ukončena v roce 2010) a hnízdní podpoře NPŠ vyvěšováním budek, a vhodným managementem (bezzásahovost) starých bukových či smíšených porostů, které byly zachovány zejména v režimu 1. zóny

sokol stěhovavý

kriticky ohrožený druh

trend prudce rostoucí, koncem 60. let vymizení druhu z ČR, koncem 80. let první hnízdění na Šumavě, v současnosti 8 hnízdících párů

zejména legislativní ochrana (zákon č. 114/1992 Sb.) , aktivní management NPŠ - tj. hlídání hnízdišť, dočasné omezení turistických aktivit u obsazených hnízd, dále aktivní management ve formě podpory hnízděné, tj. úpravy a zabezpečení hnízdních plošin na skalních útvarech, vliv repatriací neprokázán

rys ostrovid

kriticky ohrožený druh

v současné době stagnující populace česko- německo - rakouského pomezí s cca 80 nezávislými jedinci (tzn. nepočítají koťata voděná samicí)

Jádro výskytu v NP Šumava a NP Bavorský les, které je pro přežití rysa zásadní, jednak svými vhodnými biotopy - tj. rozsáhlými lesními celky a  dosud klidnými enklávami, ale zejména z důvodu ochrany, tj. mimo hranice obou parků dochází stále k intenzivnímu ilegálnímu lovu, který je jednou z příčin současné stagnace šumavské populace. Důkazem toho je telemetrický výzkum a současný fotomonitoring, který potvrzuje, že jedinci mající teritoria převážně na území NP zde přežívají i přes 10 let, ale jedinci mající teritoria mimo NP nebo přežívají pouze několik let (např. 1-3 roky), tzn. NP funguje jako refugium, kde natalita převyšuje mortalitu, kdežto mimo hranice NP je mortalita velmi vysoká, rys je z těchto míst vytlačován, dalším faktorem je vysoký dopravní ruch a hustá silniční síť mimo území NP, která je druhou nejčastější příčinou úhynu rysa. Dalším bodem je nastavení vhodného managementu lovu srnčí zvěře na území NPŠ, který je hlavní potravou rysa, kdy byl na téměř celém území NPŠ zastaven.

strakapoud bělohřbetý

silně ohrožený druh

na Šumavě druh vázaný na masiv. V Čechách se vyskytuje v Beskydech, Horním Vsacku, Hostýnské vrchy, Boletice a Šumava.

Druh vázaný na pralesovité zbytky. Z 97 % případů vyhledává potravu na mrtvém dřevě. Převažují pro to stojící souše, dále pak také pařezy, ležící suché vývraty. Díky rozšíření nabídky mrtvého dřeva bylo na bavorské straně Šumavy zaznamenáno šíření tohoto druhu do zón s odumřelým stromovým patrem.

 

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout