IS Svinná Lada

V roce 2011 prošlo Informační středisko Svinná Lada rozsáhlou rekonstrukcí. Nová expozice představuje šumavská rašeliniště a vystavené exponáty jsou „čitelné" pro všechny návštěvníky včetně sluchově, zrakově i tělesně postižených.
IS Svinná Lada

Expozice ukazuje rašeliniště jako celek. Seznámíte se zde nejen s vrchovišti, jako je například Tříjezerní slať, ale také s rašelinnými loukami a lesy.

Informační středisko
Svinná Lada

Svinná Lada 21
pošta Kvilda
384 93
Tel: 388 434 180
e-mail: isslada@npsumava.cz

Malé a klidné informační středisko Svinná Lada najdete v těsné blízkosti rašeliniště Chalupská slať u obce Borová Lada.

Kapitoly

Chalupská slať

Chalupská slať

- nachází se asi 1 km od obce Borová Lada
- je přístupná z parkoviště po asfaltové cestě a dále po poválkovém chodníku (ten je upraven pro pohyb návštěvníků na vozíčku)
- na konci poválkového chodníku je malá plošinka při okraji rašelinného jezírka (má plochu 1,3 ha a největší hloubku 1,5 m)

 

Cyklisté zanechte své kolo na počátku poválkové cesty u vyznačeného parkoviště.
V zimním období je slať uzavřena.

Naučná stezka Datel černý - Klubko vztahů v přírodě

- výchozím bodem je obec Borová Lada
- délka necelé 4 km (2 hodiny)
- značení: naučná stezka se symbolem datla

Bučina

Kdysi nejvýše položená osada na české straně Šumavy a České republiky vůbec (1 162 m n. m.), byla založena těsně u bavorských hranic ve druhé polovině 18. století. V minulosti tudy procházela jedna z větví obchodní Zlaté stezky, vedoucí z Bavor přes Kvildy do Kašperských Hor. V době svého největšího rozmachu měla Bučina 56 domů, ve kterých žilo přes 400 obyvatel, byla zde obecná škola, spořitelna, celní úřad, finanční stráž, stály tu dva výstavné hotely. Obec zanikla po 2. světové válce odsunem německého obyvatelstva a pozdějším zřízením hraničního pásma.

Dnes je na Bučině hraniční přechod pro pěší turisty a cyklisty, v zimě pro lyžaře. Z horní části bývalé obce se otevírají nádherné výhledy do Bavorska (při výborné viditelnost až na Alpy), nebo na jihovýchod do oblasti Trojmezí a masivu Boubína.

Knížecí Pláně

Osada, kterou založil v roce 1792 kníže Schwarzenberg, ležela v nadmořské výšce 980 m a žilo zde v šedesáti domech kolem pětiset obyvatel. Knížecí Pláně v minulých dobách však potkal stejný osud jako Bučinu, a tak tu byl v šedesátých letech zlikvidováni i kostel se hřbitovem.

Dnes nalezneme jen ojedinělé zbytky staveb a památník obětem 1. světové války. Někdejšími obyvateli byl obnoven hřbitov a na základech kostela postaven dřevěný kříž. Také z Knížecích Plání se nabízejí krásné rozhledy na jižní svahy Šumavy a do Bavorska zjm. na vrchol Luzný.

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout