IS Svinná Lada

V roce 2011 prošlo Informační středisko Svinná Lada rozsáhlou rekonstrukcí. Nová expozice představuje šumavská rašeliniště a vystavené exponáty jsou „čitelné" pro všechny návštěvníky včetně sluchově, zrakově i tělesně postižených.
IS Svinná Lada

Expozice ukazuje rašeliniště jako celek. Seznámíte se zde nejen s vrchovišti, jako je například Tříjezerní slať, ale také s rašelinnými loukami a lesy.

Informační středisko
Svinná Lada

Svinná Lada 21
pošta Kvilda
384 93
Tel: 388 434 180
e-mail: isslada@npsumava.cz

Malé a klidné informační středisko Svinná Lada najdete v těsné blízkosti rašeliniště Chalupská slať u obce Borová Lada.

Kapitoly
Těžba rašeliny na Chalupské slati

Podél celého toku Vydřího a Studeného potoka se rozkládají slatě, které dříve nesly honosný název Velká a Malá královská slať (Grosse und Kleine Königsfilz). Dnes se jižní velká slať jmenuje Novosvětská a Chalupská slať, severní malá slať je označována jako Pasecká slať.
Celé tyto rozsáhlé údolní slatinné plochy byly dlouhou dobu plochami hospodářsky nevyužitými. Později s rozvojem dalšího osídlení této krajiny sloužily jako pastviny. Místa s větším zamokřením a nebo místa houpavá se pro pastvu nevyužívala a lidé se jim vyhýbali.Borkování

Kolem roku 1860 vysušená rašelina vhodně nahradila tradiční stelivo a po roce 1890 se začala vysušená rašelina využívat také jako palivo. Doposud stačily okolní lesy v majetku knížete Schwarzenberka a zdíkovského panství Thunů zajišťovat dostatek dřeva na otop.

Těžba rašeliny byla z počátku neorganizovaná, byla prováděna více méně živelně. Velký zvrat započal po roce 1895, kdy byla františkovská sklárna přestavěna vídeňským podnikatelem Jacobem Krauzem na papírnu. Začíná rozsáhlá organizovaná těžba rašeliny na Chalupské slati, ale i na Jezerní slati u Kvildy.

Tato ruční těžba se nazývala borkování. Prováděla se pomocí zvláštní lopatky zvané želízko. Vyříznutá borka měla velikost 10 x 10 x 45 cm a připomínala tvar cihly. Po vyrýpnutí borky byly tyto cihly odváženy trakaři k vysušení. Poté je povozníci odváželi do františkovské papírny.

Zajímavostí těžby v Chalupské slati byla i úvaha o odvodnění Chalupského jezírka. Bylo započato s vykopáváním hluboké stoky směrem k Vydřímu potoku. Záměr skončil neúspěchem. Zasáhla celosvětová hospodářská krize, která zapříčinila, že 1. dubna 1930 byl zastaven provoz františkovské papírny. Mnoho místních lidí přišlo o zaměstnání a výdělek. Omezená těžba ještě pokračovala až do roku 1946.

Ve velmi suchém roce 1947 došlo k požáru celé Novosvětské slati. Tento doutnavý požár trval několik měsíců a zastavil se teprve v ohybu státní silnice vedoucí z Nových Hutí do Borových Lad.

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout