Chalupská slaťpředstavuje přechodný typ mezi údolními vrchovišti vytvořenými podél Vltavy a Křemelné a horskými vrchovišti z náhorní plošiny Šumavských plání. Osobitý ráz získala Chalupská slať díky tomu, že se vyvíjela na okraji Šumavských plání v nižší nadmořské výšce, s menšími ročními srážkami , vyššími průměrnými teplotami a za poněkud odlišných hydrologických poměrů v údolí.
Slať je přístupná po poválkovém chodníku. Cestou k jezírku jsou vidět rozsáhlé snížené plochy bez klečových porostů. Tato plocha byla před několika desetiletími zčásti vytěžena, zbavena klečových porostů a částečně odvodněna. Vegetace těžbou narušených ploch postupně regeneruje, plocha zarůstá řídkým náletem břízy pýřité s vtroušeným smrkem a borovicí lesní.
Na konci poválkového chodníku je plošinka při okraji největšího rašelinného jezírka v ČR. Na plovoucích ostrůvcích se vyskytuje řada vzácných druhů rostlin, např. blatnice bahenní, ostřice chudá a rosnatka okrouhlolistá, na okrajích jezírka pak suchopýr úzkolistý. Na vlastním rašeliništi najdeme klikvu bahenní, kyhanku sivolistou, šichu černou, černýš luční a suchopýr pochvatý.
V keřovém patře se zde vyskytují kříženci mezi borovicí blatkou a klečí. Právě jejich přítomností se také liší šumavská rašeliniště od těch na dalekém severu.

V zimním období je slať uzavřena.