Aktuality

Problematika výstavby na Zhůří u Horské Kvildy

  • 13.06.2019
O problematiku výstavby na Zhůří u Horské Kvildy se zajímají dlouhodobě jak některé ekologické spolky, tak široká veřejnost. Vznikla dokonce petice proti plánované stavbě. Spolky i veřejnost se také vyjadřovaly k záměru výstavby v procesu posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA). Správa NP Šumava sleduje tyto aktivity a k problematice uvádí následující:
Situace na Zhůří není a vlastně nikdy nebyla úplně jednoduchá. Problém začal už před zhruba 20 lety, kdy ing. arch. Trávníček připravil územní plán pro obec Rejštejn, ve kterém se v této lokalitě plánovalo stavět a to až 30 domů. Správa NP Šumava v té době vyslovila s navrhovaným územním plánem zásadní nesouhlas, ale přesto jej tehdejší zastupitelstvo odsouhlasilo v roce 2002. Ministerstvo vnitra toto nezákonné schválení napadlo u soudu, ten však žalobu zamítl z procesních důvodů.

 

Ilustrační foto Zhůří: V.Kunc

V současné době by tento stav mohl změnit pouze nový územní plán. Nicméně správa NP stále argumentuje v souladu s vyjádřením Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru územního plánování z roku 2008, který považuje územní plán za platný, avšak schválený v rozporu se zákonem a lze tedy zpochybnit veškeré další kroky konané na jeho základě (v lokalitě Zhůří).

Události kolem výstavby se daly do pohybu po roce 2015, tedy hned po proběhlé komplexní pozemkové úpravě, která zde byla provedena a kterou se jasně vydefinovali vlastníci. Někteří své pozemky prodali a přitom porušili zákon číslo 114 o ochraně přírody, neboť je přednostně nenabídli Správě NP Šumava v souladu se zákonným předkupním právem ve prospěch státu. Tuto nezákonnost jsme napadli u okresního soudu v Klatovech, ovšem bez úspěchu, stejně jako u soudu krajského. Podali jsme však kasační stížnost k Nejvyššímu soudu, o které stále nebylo rozhodnuto.

Ke všem variantám staveb, které plánoval či plánuje vlastník pozemků, se odbor Státní správy NP Šumava jako orgán ochrany přírody staví negativně z mnoha důvodů, mimo jiné se jedná o zásadní dopad na krajinný ráz, nedořešené odpadové hospodářství či zásadní ovlivnění vodního režimu širšího okolí lokality. A proto stále hledáme řešení, které by uchovalo lokalitu zhůřských luk bez jakýchkoli nových staveb.

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout