Živí se filtrací detritu (zpracovaný rostlinný opad z nadzemních i podzemních částí rostlin)
z proudící vody.

Doba pohlavního dospívání perlorodek je ovlivněna typem biotopu, v našich podmínkách se pohybuje v rozmezí mezi 15. až 20. rokem života. V početných koloniích převládá oddělené pohlaví, ale řídce roztroušení mlži mohou být hermafroditní. Samčí spermie vypouštěné volně do vody samička nasává a v jejím těle dochází k oplodnění vajíček. Během 4 až 6 týdnů se oplodněná vajíčka v mezižaberních prostorách samičky přeměňují na larvy - glochidie, jež jsou vyvrhovány do vodního proudu. Jejich další vývoj, který probíhá na lososovitých hostitelských rybách (v případě Vltavy na pstruzích), trvá 3 až 12 měsíců, pak opouštějí hostitelskou rybu a dalších 5 až 10 let žijí v horní vrstvě dna toku. Nejkritičtějším obdobím života jedince je doba od opuštění hostitelské ryby do věku 5ti roků. Podle typu biotopu se perlorodky říční dožívají 30-50 let v prostředí chudém na živiny a 80 až 140 let v prostředí na živiny bohatém.

Existence perlorodky říční je zcela závislá na specifickém zachovalém přírodním prostředí. Zejména mladá stádia perlorodky jsou velmi citlivá na znečištění vody. Mladé perlorodky mají také specifické nároky na potravu. V podmínkách Teplé Vltavy stačí k dostatečnému potravnímu zásobení bohaté porosty vodních rostlin (např. lakušník, stolístek nebo hvězdoš) a perlorodky zde nejsou přímo závislé na stavu celého povodí, jak tomu je na všech ostatních českých lokalitách.

Je zřejmé, že ochrana perlorodky říční v Teplé Vltavě není řešitelná jako záchrana jednoho živočišného druhu, ale vyžaduje komplexní ochranu celého pestrého přírodního společenstva. Perlorodka říční, jako nejnáročnější zástupce tohoto společenstva, tak představuje významný tzv. "deštníkový druh" a ochranná opatření pro tento živočišný druh mohou zajistit záchranu mnoha dalších ohrožených druhů.