Současné kulturní smrčiny jsou více než původní smíšené lesy náchylné k poškození větrem nebo přemnoženým podkorním hmyzem. Jak se to opakovaně stalo již v minulosti např. v roce 1870 a podobně i v roce 2007 v důsledku orkánu Kyrill. To je důvod, proč chce Správa NP a CHKO Šumava postupně přeměňovat uměle založené stejnověké smrčiny na porosty blížící se původním smíšeným lesům nižších poloh Šumavy.
Tato dlouhodobá citlivá opatření s maximálním využitím přírodních procesů (např. přirozené zmlazení) mají za cíl obnovit stabilní společenstva, která budou ve svém dalším vývoji lépe odolávat měnícím se klimatickým podmínkám a dalším neočekávaným vlivům.
Zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava ve spolupráci s řadou šumavských firem se věnují pěstování jedlí, buků, klenů, jeřábů, borovic a tisů, které vysazují na uvolněné lesní světliny i pod ochranu stojících stromů, aby i naši potomci mohli obdivovat zelenou Šumavu.
Každý návštěvník NP, který při svých toulkách Šumavou spatří malé sazeničky krčící se v okolí pařezů a vývratů, se tak může přesvědčit, že k otázce obnovy původních druhově pestrých šumavských lesů přistupují jejich správci opravdu zodpovědně.
Tématu Zelená Šumava byla věnována série novinových článků v denících a mimořádné číslo našeho občasníku Nová Šumava
