Klima

Teplota vzduchu

V oblasti Šumavy se průměrné roční teploty pohybují v závislosti na nadmořské výšce a to od 6,0 °C (750 m n.m.) do 3,0 °C (1300 m n.m.). Z tohoto rozdělení se výrazněji vymykají některé inverzní lokality v údolních a lesních enklávách, které jsou v průměru chladnější než odpovídá vertikální stratifikaci. Jedná se především o údolí Vltavy od Horní Vltavice až k Lipnu a enklávy v oblasti Plání (Jezerní slať, Horská Kvilda, slati JZ od Modravy). V extrémních podmínkách Jezerní slati jsou letní měsíce v průměru o 2 °C, zimní až o 4 °C chladnější, než vrcholové polohy ve stejné nadmořské výšce. Sevřenější údolí, např. otavské, jsou sice rovněž relativně studená, ale ne tak, jako výše uvedené oblasti.

Nejteplejším měsícem je červenec, nejchladnějším leden. Roční teplotní amplituda je výraznější v údolních než ve vrcholových polohách. Denní chod má maximum odpoledne kolem 14. hodiny, minimum v době kolem východu slunce. Amplituda je opět největší v údolích a lesních enklávách, v extrémních polohách je v průměru o 5 °C větší, než v otevřených polohách. Absolutní teplotní maxima byla zaznamenána v červenci 1983 (např. Vyšší Brod 36,0 °C; Lenora 35,2 °C; Kašperské Hory 36,8 °C).

Absolutní minima jsou v inverzních polohách podstatně nižší než na vrcholech, čili větší význam než nadmořská výška má u tohoto prvku konfigurace terénu. Extrémní hodnoty viz tab. Klima min.

Tab. Klima min.: Vybrané extrémně nízké teploty z let 1961 - 1990

lokalita min. teplota datum
Churáňov - 24,2 °C 12. 1. 1987
Kašperské Hory - 25,6 °C 7. 1. 1985
Lenora - 33,0 °C 7. 1. 1985
Nová Pec - 29,0 °C 7. 1. 1985
Vyšší Brod - 32,3 °C 7. 1. 1985
Jezerní slať - 41,6 °C 30.1. 1987
Horská Kvilda - 34,9 °C 30.1. 1987
Hliniště - 36,5°C 30.1. 1987


Teplotní charakteristiku dokreslují počty dnů ledových (tmax < 0 °C), kterých je na Šumavě ročně kolem 70-ti v nadmořské výšce 1 200 m a kolem 40-ti ve výškách 700 m. Mrazových dnů (tmin < 0 °C) bývá kolem 170-ti, resp. kolem 140-ti, avšak zde se opět více uplatňuje vliv reliéfu, takže ve vysoko položených inverzních polohách je těchto dnů v průměru až 250 za rok.

Ledové dny se vyskytují převážně v zimě, pouze v nejvyšších polohách nad 1 200 m od 2. poloviny září až do začátku května. Mrazové dny se vyskytují na převážné části území po většinu roku kromě července a srpna, ve výše zmiňovaných inverzních polohách ale i v těchto letních měsících. Počet letních dnů (tmax > 25 °C), závisí především na nadmořské výšce a pohybuje se kolem 5-ti dnů v 1 200 m a kolem 25-ti dnů v 700 m.

Vlhkost vzduchu

Roční průměr relativní vlhkosti se pohybuje kolem 80 % v převážné části oblasti. Pouze při jejím severovýchovním okraji v nižších polohách je tato hodnota poněkud nižší. Roční kolísání je poměrně malé, maximum připadá na prosinec. Minimum na květen až červenec. Denní kolísání je mnohem výraznější než roční, a to zejména v konkávních terénních útvarech. Maximum obvykle nastává ve 2. polovině noci před východem slunce, minimum kolem 14. - 15. hodiny. Absolutního vlhkostního maxima 100 % dosahuje ovzduší zejména ve vysokých polohách poměrně často (při husté mlze, ve srážkách). Absolutní minima klesají za zimních inverzních situací ve vyšších volných polohách až pod 10 %.

Vítr

Směr a rychlost větru jsou členitým reliéfem Šumavy značně ovlivňovány. Obecně mají nejvyšší průměrné rychlosti volné (nezalesněné) konvexní polohy, a to od 5 do 8 m/s. Naopak v uzavřených hlubších údolích klesá tato průměrná hodnota na 1 až 2 m/s. Ve volných polohách všeobecně převládá západní až jihozápadní směr proudění, nejméně četné jsou směry severní a jihovýchodní. V údolních polohách je proudění usměrňováno podél hlavní osy údolí, v hřebenových polohách se mírně zvyšuje četnost směrů kolmých k ose hřebene. Podobně je směr větru deformován i v terénních sedlech.

Na některých místech se projevuje při jasném počasí místní cirkulace: katabatické stékání studeného vzduchu v nočních a ranních hodinách údolím směrem dolů (nejvýrazněji ve Vltavské brázdě) a anabatické denní proudění po svazích a údolími vzhůru (nejvýrazněji na severovýchodních svazích, což je dáno celkovou orientací hlavního masivu Šumavy).

Denní chod rychlosti větru s maximem odpoledne a minimem v noci je výraznější v nižších polohách, na vrcholcích a hřebenech je průměrná rychlost větru ve dne i v noci prakticky stejná. Roční chod rychlosti je málo výrazný, maximum připadá na zimu (hlavně v nižších polohách), minimum na druhou polovinu léta. Západní až jihozápadní směr převládá po celý rok, jeho převaha je však výraznější v zimě a v létě, kdežto na jaře jsou více zastoupeny i severní a na podzim i jižní směry.

Srážky

V popisované oblasti mají nejnižší průměrné roční srážky její severovýchodní okraje, a to kolem 800-900 mm. Směrem k hlavnímu hraničnímu hřebeni srážky rychle přibývají a nejvyšších hodnot dosahují při státní hranici - v oblasti jižně od Březníku 1 600 mm a více, jinde kolem 1 400 - 1 500 mm a jen mezi Strážným a Novým Údolím klesají na 1 200 - 1 100 mm za rok. Toto rozdělení je způsobeno orografickými vlivy při převládajícím západním proudění, t.j. výrazným návětřím na bavorské straně a podél státní hranice a závětřím na severovýchodních svazích. Pokud se týká ročního chodu, jsou srážky v nejvlhčím návětrném pásmu rozděleny celkem rovnoměrně po celý rok, hlavní maximum připadá na červen a červenec, podružné v prosinci souvisí především se zvýšenou četností západního proudění. V níže položeném, sušším pásmu, je výrazné pouze letní maximum, kdežto období od října do března má celkem vyrovnané, relativně nízké úhrny. Tomu pak odpovídají i maximální měsíční úhrny; ty připadají v pohraničním pásmu většinou na zimu, kdežto v nižších oblastech na léto.

Krátkodobé extrémní srážky možno sledovat na maximech spadlých za 24 hodin. Tyto srážky mívají častěji bouřkový charakter a dosahují hodnot někdy i přes 100 mm. Podle statistiky lze 100 mm a větší srážku ve zkoumané oblasti očekávat 1 x za 5 let. Absolutní maximum zaznamenala stanice Srní - Schatzův les 30. 5. 1940, a to 189,1 mm. Týž den Zhůří 155,6 mm, Kašperské Hory 163,0 mm, Churáňov 132,5 mm, Javorník 145,2 mm atd. Poslední velký příval s ohniskem u okraje NP Šumava se vyskytl 1. 8. 1991 (Špičák 174,6 mm, 165,3 mm, Železná Ruda 148,5 mm).

Průměrný počet dnů se srážkami má podobné prostorové i časové rozdělení jako úhrny srážek. Pohybuje se od 170 - 180 dní v nejvlhčích do 150 dní v nejsušších polohách. Z toho pak v nejvyšších polohách připadá 80 - 100 dní, t. j. zhruba polovina, na srážky tuhé (sníh), v nejnižších polohách se průměrný počet dní se sněžení pohybuje kolem 50 za rok.

Průměrný počet dnů s bouřkou (bez ohledu na srážky) v celé oblasti činí 30 až 35. Bouřky se běžně vyskytují od dubna do září, maximum je v červnu a červenci.

Sněhová pokrývka

Na sníh nejbohatší jsou polohy v nejvyšších nadmořských výškách kolem státní hranice, zejména v oblasti mezi Debrníkem a Černou horou a mezi Třístoličníkem a Smrčinou. Nejméně sněhu spadne v nejníže položených polohách na severovýchodním okraji popisované oblasti. Souvislá sněhová pokrývka se vyskytuje v průměru v 90 až 100 dnech za rok v nejnižších polohách a ve více než 200 dnech v polohách nejvyšších. Toto období se souvislou sněhovou pokrývkou bývá zejména v nižších polohách přerušováno i více dny bez sněhové pokrývky. První den se sněhovou pokrývkou připadá v nejnižších polohách na konec října, v nejvyšších polohách na začátek října, zde se však sněhová pokrývka výjimečně může vytvořit i v září. Poslední den se sněhovou pokrývkou připadá v nejnižších polohách obvykle na konec dubna, v nejvyšších polohách na polovinu května, zde však ještě zůstává nesouvislá sněhová pokrývka do konce května a výjimečně až do poloviny června.

Největší mohutnost sněhové pokrývky bývá v nižších polohách v únoru. Ve vrcholových partiích Šumavy v březnu. Průměrné maximum výšky sněhové pokrývky se pohybuje od 40 cm v nejnižších do 150 a více cm v nejvyšších polohách. Absolutní maxima se v nejnižších polohách pohybují kolem 80 - 100 cm, v nejvyšších polohách vzhledem k naprostému nedostatku údajů ze starší i novější doby možno maxima odhadnout na 300 - 400 cm.
  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout