Myslivost a rybářství

Péče o zvěř (myslivost) v NP Šumava

Péče o zvěř nebo myslivost?

Významnou součástí péče o lesní ekosystémy v Národním parku Šumava je péče o zvěř. Pojem péče o zvěř je příhodnější označení pro komplex opatření uplatňovaných v národních parcích, které v České republice obecně upravuje zákon o myslivosti. Tento zákon je však spíše nástrojem chovu zvěře, což v národním parku není na místě. Z toho důvodu se v souvislosti s volně žijícími živočichy, kteří jsou současně zvěří, používá v národních parcích termín péče o zvěř nebo management zvěře.

Živočichové vzácní i nechtění

Z pohledu zákona jsou zvěří, kromě všeobecně známých a běžných druhů jako srnec obecný, liška obecná nebo jelen lesní také živočichové s různým stupněm legislativní ochrany. Patří mezi vzácné druhy naší fauny např. tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, ale také los evropský, rys ostrovid, vlk obecný. Málo kdo z laiků by očekával, že legislativa řadí mezi zvěř také bobra evropského, vydru říční nebo sokola stěhovavého. Všechny tyto druhy se na území národního parku vyskytují nebo je tady pro ně vhodný biotop (např. vlk), a jejich trvalá nepřítomnost způsobuje nerovnováhu ekosystému šumavského horského lesa. Objektem zájmu Správy NP jsou však i druhy zvěře, které na Šumavu nepatří a nepatřičně konkurují druhům původním. Jsou to např. nepůvodní druhy zvěře jelen sika, psík mývalovitý nebo norek severoamerický.

Podpora biotopů, sčítání a monitoring

Předmětem péče o zvěř a současně důležité druhy z pohledu ochrany přírody a udržování rovnováhy šumavských ekosystémů je podpora a ochrana vhodných biotopů těchto druhů. Správa Národního parku Šumava klade velký důraz také na monitoring jejich početnosti a změn populační hustoty v průběhu roku i v delších časových periodách. V této oblasti úzce spolupracuje se sousedním Národním parkem Bavorský les. Data z pravidelného sčítání nebo telemetrického sledování jsou pak důležitým podkladem pro výzkum těchto druhů, mezidruhových a ekosystémových vazeb a optimalizaci managementových opatření např. plánu lovu a lokalizace a způsob péče o les.

Důležitý je lov i hlídání hnízd

Pro udržení rovnováhy způsobené nepřítomností velkých predátorů přistupuje Správa NPŠ také k regulaci stavů spárkaté zvěře. Především jelení zvěře a zvěře černé (divokých prasat). Regulace jelení zvěře spočívá v jejím lovu s cílem zmírnit možný negativní vliv na stav lesních porostů, především pak na obnovu méně zastoupených druhů dřevin šumavských lesů - jedle, buku a dalších listnáčů. U černé zvěře je pak při absenci vlka nezbytná regulace vzhledem k možnému ohrožení vzácných tetřevovitých ptáků (tetřev, tetřívek, jeřábek), ale také škod na majetku vzniklých nadměrným rytím. Stavy zvěře srnčí nejsou uměle regulovány z důvodu přítomnosti životaschopné populace rysa ostrovida, který je hlavním predátorem srnčí zvěře.

Lov je také cestou k omezení nebo vyloučení vlivu nepůvodních (nežádoucích) výše uvedených druhů zvěře. Lov v Národním parku Šumava není komerční, je především pracovní náplní určených zaměstnanců Správy NP Šumava. Ti mají povinnost zvěř sčítat, monitorovat, pečovat o její biotopy, důsledně ochraňovat ohrožené druhy, plánovat regulaci vybraných druhů lovem a tyto plány aktivně plnit. Mezi specifická opatření související s péčí o vybrané druhy zvěře, které zajišťují zaměstnanci Správy NPŠ patří také ochrana hnízd některých druhů před rušením v citlivé době hnízdění.


Rybářství

Cílem rybářského hospodaření v NP je dosažení druhové a věkové struktury rybích společenstev za předpokladu odpovídající kvality vody, aby docházelo k přirozené reprodukci ryb. Pro tento cíl je velmi obtížné stanovit časové období, protože bude postupně upřesňováno monitoringem, kterým iniciaci a průběh přirozených procesů bude Správa NP Šumava sledovat.


  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout