Péče o krajinu

Krajina NP

Příchod člověka na Šumavu a jeho zabydlení zde podmínilo postupnou změnu přírodní, až na malé výjimky souvisle zalesněné krajiny, v mozaiku dnešní kulturní krajiny.

 

Podstatné změny v tradičním využívání krajiny nastaly po 2. světové válce. Nejprve téměř třicetiletý útlum všech činností v krajině a posléze od 70. let naopak intenzifikace hospodaření zásadním způsobem rozkolísaly dosavadní stabilitu krajiny.

Nejzávažnějším důsledkem těchto neblahých vlivů byl rychlý pokles biodiverzity jak na úrovni druhů tak i biotopů. Omezení všech lidských aktivit v hraničním pásmu způsobilo, že nebyly hospodářskou činností poškozeny největší hodnoty šumavské přírody.

Po roce 1989 začal sílit vliv rekreačního využití krajiny, došlo k proznačení nových turistických stezek a hraničních přechodů, výstavbě naučných stezek nebo cyklostezek. Došlo k rozvoji infrastruktury šumavských obcí, spojených s výstavbou mnoha penzionů a jiných rekreačních objektů. Snaha o zachování typické urbanistické struktury a historicky podmíněné architektury, včetně krajinných prvků jakými jsou staré cesty, drobné sakrální stavby, snosy a meze, se promítá do plánů rozvoje sídelních enkláv.
Bezlesé části jsou většinou udržovány šetrným zemědělským hospodařením, ale mnohým ochranářsky cenným částem bezlesí je péče zajišťována prostřednictvím speciálních managementů. V lesích se po vyhlášení NP začalo hospodařit s cílem začlenit v horizontu několika desítek let většinu porostů do území, které je ponecháno samovolnému vývoji.

 

Zásady zachování základních funkcí šumavské krajiny:

  • zachování dlouhodobě obhospodařovaných zemědělských ploch,
  • ochrana významných krajinných prvků,
  • posilování územních prvků ekologické stability,
  • obnova přirozené funkce vodních toků a původních biokoridorů okolo těchto toků,
  • ochrana významných přírodních i antropogenních krajinných prvků.
  • rekultivace narušených a devastovaných lokalit (býv. roty PS, nefunkční zeměděl. objekty atd.)
  • eliminace změn krajinného reliéfu (těžba nerostných surovin a humolitů, objemné zemní práce apod.);
  • minimalizace vlivu prvků infrastruktury na krajinný ráz (stožáry, vysílače operátorů mobilních sítí, elektrická vedení, pole solárních panelů apod.);
  • ochrana míst s významnými výhledy a horizonty před rušivými prvky.

 

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout