Lesní vegetační stupně Šumavy

Vegetace každého území je přímo závislá na jeho přírodních podmínkách, tedy především na podnebí, geologické stavbě a reliéfu, ale také na historickém vývoji. Výslednicí vztahu mezi klimatem a lesní biocenózou je vertikální stratifikace lesní vegetace v podobě lesních vegetačních stupňů.

Největší plocha lesů Šumavy leží ve vegetačním lesním stupni smrkových bučin (39,2%) a bukových smrčin (32,5%). Ve smrkovém vegetačním stupni je mapováno 25,3% plochy. O zbývající 3% se dělí klečový vegetační stupeň, bory a jedlové bučiny. Viz tabulka:

Odhad plošného podílu vegetačních lesních stupňů v NP Šumava
veget. lesní stupeň. Slovní charakteristika v.l.s. Plošný podíl v %
9 vrchovištní kleč 1,9
8 smrčiny 25,3
7 bukové smrčiny 32,5
6 smrkové bučiny 39,2
5 jedlové bučiny 0,2
0 bory 0,9

Vymezení vegetačních stupňů přináší v prostoru Šumavy jisté problémy. Existuje zde nesoulad mezi geobotanickým mapováním a charakteristikami vegetační stupňovitosti dle systému ÚHÚL. Některé nově zjištěné skutečnosti nasvědčují, že zejména hranice 8. a z části i 7. v.l.s. byly v systému ÚHÚL položeny níže, než odpovídá přirozenému výskytu, růstovým charakteristikám a poměru zastoupení buku a jedle. Proto v NP ŠUMAVA probíhá v rámci sjednocování systému lesnické typologie a v souvislosti s obnovami LHP průběžně upřesňování vegetační stupňovitosti specialisty - typology. Podpůrný význam má zjišťování nejvýše ležících výskytů a růstových charakteristik dřevin indikujících rozhraní 7. a 8. v.l.s.

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout