Šumava je nerozlučně spojena s lesem. Již její označení na starých řeckých mapách „Silva Gabreta" je spojeno s lesem. „Silva" v latině znamená les a „Gabreta" má keltský původ a znamená horskou soustavu, kde Šumava dominuje. Také ve staroslovanských jazycích slovní základ „šuma" označoval hvozd, hustý les. Ani v germánských či anglosaských jménech pro oblast Šumavy tomu není jinak („Böhmerwald" nebo „Bohemian Forest").

Před lidským osídlením byla celá Šumava s výjimkou několika skalnatých vrcholů, skalních stěn karů a centrálních partií rašelinišť kryta lesní vegetací. Dodnes lesy pokrývají převážnou část území (na území NP Šumava zaujímají lesní komplexy přes 80% celkové plochy území) a les je tedy základem „přirozené" vegetace Šumavy.

Hospodářská činnost v lesích Šumavy má dlouhou tradici. Přes všeobecně rozšířené přesvědčení o relativní nedotčenosti šumavských lesů, je jejich narušení lidskou činností velmi hluboké. Postupné kolonizační tlaky této civilizace na lesní komplex Šumavy trvají již cca 800 let! Zprvu se však týkaly především periferních částí Šumavy převážně mimo území Národního parku. Jim předcházely před více než 2000 lety vlivy civilizace keltské, které dnes dokážeme jen obtížně identifikovat.