Historie vývoje kulturní krajiny

Zjednodušeně můžeme vývoj krajiny rozčlenit do několika fází.

V první etapě, v době pralesní (holocén - 10. st.), území národního parku nebylo osídleno, nebo bylo osídleno jen ojediněle, a pokrývala je pouze přírodní společenstva.

V další etapě, v období středověku (10. -17. st.), se rozvíjí mezinárodní obchod na šumavských stezkách. Při soumarských stezkách vznikají sídla se zemědělským zázemím. Je to také období intenzivního rýžování a těžby zlata a rud. Pozůstatkem rýžování jsou četné sejpy v nivách toků, po dolování zůstala v krajině řada důlních děl (štol, šachet, pinek).

Stodulky

S rozvojem sklářství a železářství nastupuje další etapa osídlování dnešního území NP (17. - 19. st.). Tyto energeticky náročné technologie vyžadovaly velké objemy palivového dřeva, a to co nejblíže od místa výroby. Toho byly v nedotčených pralesních porostech obrovské zásoby. Kolem sklářských hutí vyrůstaly domy dělníků obklopené malou plužinou (plužina = zemědělské zázemí obce). Tyto se staly základem prvních vsí. Rozvoj sklářství s sebou přinesl kolonizační vlnu německých osadníků z Bavorska a Rakous. Až v této době na území dnešního NP docházelo k výrazným změnám způsobených člověkem. Na rozsáhlých plochách vyklučených lesů vznikaly zemědělské pozemky a bylo založeno množství sklářských a později i dřevorubeckých vsí - základ dnešního sekundárního bezlesí.

 

Koncem 18. a především v 19. století došlo k vyvrcholení intenzivní kolonizační činnosti a stabilizaci sídelní struktury. Hlavním zdrojem obživy se stala těžba a zpracování dřeva. Vzhledem ke značně zvýšené poptávce dřeva v rakouské monarchii, byla těžba dřeva na Šumavě zintenzivněna - byla zavedena systematická těžba a umělá obnova lesa, byly budovány malé vodní nádrže (klausy) jako zdroj vody pro plavení dřeva, upravovány vodní toky. Poslední rozsáhlé zásoby dřeva v neprostupných oblastech byly důvodem pro stavbu plavebních kanálů (Schwarzenberský 1789 -93 a Vchynicko-Tetovský 1799 -1801). V první polovině 19. století tak byly vykáceny téměř všechny poslední kompaktní celky původních šumavských pralesů.

Konec 19. a první třetina 20. století se dá označit ve vývoji krajiny NP jako etapa zemědělská. Byla dobou nejintenzivnějšího využití území. Intenzivně těžena byla kromě prakticky všech lesů i řada rašelinišť. Avšak vlivem vyčerpání zásob dřeva výrazně vzrostl význam zemědělství, zejména chovu dobytka. Využitelná území byla stále i v nejvyšších polohách poměrně hustě osídlena a i přes drsné klima v maximální možné míře obdělávána. Velkou část území dnešního národního parku tak tvořila obhospodařovaná lesozemědělská kulturní krajina.

Poválečný odsun původního obyvatelstva byl nejdramatičtějším obdobím v celé historii Šumavy a zásadním zlomem nekompromisně přerušujícím staletou kontinuitu vývoje. V této etapě při vzniku pohraničního pásma a vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda došlo k vylidnění krajiny a zániku desítek sídel i řady menších osad a samot. Velké území bylo v podstatě zbaveno lidské přítomnosti a často i jejího přímého vlivu. Začíná docházet k živelné renaturalizaci rozsáhlých území. Řada ploch je zalesněna nebo ponechána spontánní sukcesi.

Na území zemědělsky využívaném byla předválečná individuální hospodářství nahrazena velkoplošným a centrálně řízeným hospodařením, Došlo též ke zcelování pozemků a ničení historické struktury plužiny, bylo aplikováno intenzivní odvodnění a chemizace. Některé části plužin však zůstaly i nadále obhospodařovány v jejich původní prostorové struktuře (České Žleby, Kozí Hřbety, Krásná Hora apod.). Vznikl tak jedinečný fenomén „opuštěné krajiny" - obhospodařované kulturní krajiny zbavené lidského osídlení.

Poslední etapa vývoje krajiny Šumavy nastává po roce 1989, kdy je zrušeno hraniční pásmo a vojenský výcvikový prostor, a dochází k vyhlášení Národního parku Šumava. Na poměrně velkém území nastává změna managementu krajiny, kdy v lesích je aplikováno přírodě blízké hospodaření, v bezlesí se uplatňují šetrné způsoby zemědělského hospodaření a speciální managementy. Část území je ponecháno samovolným přírodním procesům. Dochází k rozvoji turistiky a s ní souvisejícímu zájmu o novou výstavbu.

 Knizeci_Plane historie Knizeci Plane - DNES

 

 

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout