Šumavské pláně
Tento edafický vegetační komplex je zde tvořen především rašeliništi v různých stadiích rašelinotvorné sukcese včetně značně živých prameništních rašeliništních lokalit, rašelinnými a podmáčenými smrčinami, suťovými smrčinami, bezlesými sutěmi a vzácným přirozeným mokřadním a mrazovým lučním bezlesím.
Luční subalpinská prameniště, geneticky vázaná na pramenné oblasti v karoidech a výchozy pramenů v údolních nivách potoků, patří vedle živých prameništních rašelinišť k nejpozoruhodnějším a nejhodnotnějším složkám zdejší vegetace. Je na ně vázána řada subalpinských druhů - vrbovka drchničkolistá, v. nící, oměj šalamounek, starček podalpský, kropenáč vytrvalý. Syntaxonomicky patří tato prameništní společenstva do sv. Cardamino-Montion, avšak na asociační úrovni nebyla dosud popsána. Ostatní přirozené mokřadní bezlesí je vytvořeno především ostřico-rašeliníkovými společenstvy sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis.
Kromě edafického klimaxu rašelinných smrčin jsou zde značně rozšířeny edafické smrčiny na zamokřených až povrchově rašelinných půdách na fluviglaciálních sedimentačních výplních potočních niv a v depresích karoidů. Mimo centrálních Šumavských plání jsou časté i v kotlině horního a středního toku Křemelné. Také tato součást Šumavských plání je značně specifická, zejména vysokým zastoupením rašeliništních ekosystémů charakteru značně živých zvodnělých blatkových borů a rašelinných smrčin, místy v mozaice s olšovými luhy a polopřirozeným mokřadním lučním bezlesím. Kotlina Křemelné je vlastně výše položenou obdobou Hornovltavské kotliny (jejím antecedentním pokračováním), od níž je oddělena elevací severní části Kvildských plání a hlubokým údolím Vydry.


