Hodnocení konference Workshop botanika Workshop zoologie Workshop voda Workshop les Hodnocení konferenceSpráva NP a CHKO Šumava uspořádala ve dnech 4.-7.října 2004 v hotelu Šumava na Srní odbornou konferenci Aktuality šumavského výzkumu II. První takováto souhrnná prezentace výzkumných prací probíhajících v NP Šumava a v jeho okolí proběhla v dubnu roku 2001.
Na konferenci se přihlásila téměř stovka vědeckých pracovníků, studentů a doktorandů z českých vysokých škol a výzkumných ústavů. Nakonec sice onemocnění nebo pracovní povinnosti nedovolily šesti přihlášeným účastníkům konference se zúčastnit, ale na jednáních a dvou exkurzích bylo přítomno celkem 127 osob. Vědeckou sféru doplnili kromě ředitele ing. Pavlíčka i další pracovníci Správy NP a CHKO Šumava, v jejichž pracovní náplni je kooperace s výzkumníky či výsledky výzkumných úkolů ve své práci využívají.
Všichni účastníci konference již při prezentaci obdrželi sborník odborných prací, který obsahuje 61 článků od celkem 99 autorů. Do sborníku je vložen CD-ROM se všemi texty uveřejněnými ve sborníku, dále obsahuje články ze sborníku prvé konference a prezentaci odboru vědy a výzkumu Správy NP a CHKO Šumava.
Plenární zasedání byla rozdělena do celkem šesti přednáškových bloků: Botanika, Geologie, Lidé, Lesy, Voda a Zoologie. Celkem bylo na těchto zasedáních představeno 51 vědeckých prací, dalších pět prezentací bylo projednáno na jednáních čtyř specializovaných workshopů: botanika, zoologie, voda a lesy.
Úterní exkurze do NP Bavorský les se zúčastnilo 65 osob. Ředitel NP Bavorský les, ing. Sinner, který byl průvodcem, zvolil trasu v okolí vrcholu Siebensteinkopf nedaleko hraničního přechodu Bučina. Během exkurze pan ředitel Sinner vysvětlil filosofii a strategii péče o les v NP Bavorský les a zodpověděl mnoho otázek účastníků včetně ekonomického srovnání možností turistického využití tohoto chráněného území v minulosti i současnosti. Počasí bylo nádherné, z trasy exkurze byl výhled i do části NP Šumava, do okolí Pramene Vltavy, takže účastníci exkurze mohli i porovnat stav lesa na bavorské a české straně hranice.
Skupina zájemců o druhou exkurzi, jejíž trasa vedla mezi objekty, na nichž Správa NP a CHKO Šumava provádí revitalizační zásahy, byla již méně početná. Necelé tři desítky zájemců mohli shlédnout revitalizaci rašeliniště Soumarský most, na němž bylo ukončeno hospodářské využívání. Ve spolupráci s městem Volary Správa NP a CHKO Šumava připravila projekt Naše rašeliniště, v němž se předpokládá využití tohoto území pro vzdělávání a výchovu návštěvníků stejně tak jako pro vědecké projekty zabývající se revitalizačními procesy. Dalším navštíveným objektem byl komorový rybí přechod na Vltavském potoce u Borových Lad, který byl dokončen v létě letošního roku a spolehlivě funguje. Poslední zastávka byla na Cikánské slati v blízkosti Březníku, na níž probíhá velkoplošný revitalizační zásah s cílem obnovit přirozené nebo alespoň přírodě blízké hydrologické poměry v této části Modravských slatí. Po ukončení druhé exkurze a návratu do hotelu Srní se zbylí účastníci - tentokrát opravdu v komorní sestavě - sešli k společné večeři obohacené diskuzí jak na odborná, tak i na veselá témata.
Jménem organizátorů musíme přiznat, že občas se nějaká ta malá organizační chybička nebo nedostatek vloudily, ale na druhou stranu neskromně dodáváme, že jsme se nesetkali s žádným záporným hodnocením a všichni účastníci, kteří se přišli před odjezdem rozloučit, nás ujišťovali, že mají velkou radost z účasti na této opravdu vydařené akci.
Správa NP a CHKO Šumava hodlá v započaté tradici periodického pořádání vědeckých konferencí pokračovat, neboť si uvědomuje, že řízení a správa NP Šumava vyžaduje skutečně velmi pečlivý přístup na fundovaném odborném základě, a tak chce ve spolupráci s osobnostmi vědecké obce nadále pokračovat a v některých oblastech ji i zintenzivnit. V dalším období se pokusíme naplnit závěry z jednání čtyř pracovních skupin a vytvořit ucelený systém základního i aplikovaného výzkumu v NP Šumava. O záměrech do budoucna pojednává další zpráva.
V rámci konference také proběhly oborově zaměřené workshopy a toto jsou jejich závěry: BOTANIKA:
Řídící diskuze: Milan ŠTECH
Otázky k zodpovězení:
* považujete míru výzkumu a poměr základního a aplikovaného výzkumu v NPŠ za přiměřené?
* je lepší řada drobných samostatných projektů nebo větší zastřešující projekty propojující různé výzkumné týmy?
Za vhodnější považujeme zastřešující projekty propojující výzkumné týmy, drobnější projekty je vhodné chápat pouze jako doplňující.
* financování výzkumu = kontinuita dlouhodobých projektů
Z pohledu koordinátora výzkumu by se mohla Správa podílet i na zajištění finančních prostředků například podáváním projektů VaV apod.
* publikování? informovanost mezi jednotlivými týmy? dostupnost výsledků?
Ve Sborníku Silva Gabreta se nabízí do budoucna dobré možnosti publikování výsledků. Vzájemná informovanost jednotlivých týmů dostatečná není a je třeba, aby se Správa pokusila zajistit užší spolupráci jednotlivých týmů.
* koordinace výzkumu ze strany Správy NP - jak lépe a radostněji?
* diplomky - jak? jaké typy prací?
Úzkou spoluprací s potenciálními školiteli a přilákáním studentů - vytvoření zázemí, ubytovací možnosti apod.
* povolenky = problémy s novelizací zákona č. 114/1992 Sb. =>žádat novelizaci novelizace?
Novelizace je bezpodmínečně nutná!
Návrh usnesení či prohlášení:
"My, botanikové zkoumající veškeré rostlinstvo Šumavy, se domníváme, že pro další výzkum na Šumavě je prioritní:
1. Kompletní inventarizace veškerých "rostlinných" organizmů (tvorba kritické centrální databáze)
2. Detailní monitoring pro Šumavu významných, vzácných a ohrožených druhů - populačně ekologické, případně populačně genetické studie, včetně analýzy stanovištních faktorů a jejich změn.
3. Kompletní zachycení aktuálního stavu vegetace lesní i nelesní (primární i sekundární) a bezodkladné zahájení monitoringu sukcesních změn na všech typech biotopů, včetně sledování proměnných prostředí.
4. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vyřešení problematiky majetkových vztahů na všech významných lokalitách tak, aby do budoucna nepředstavovala pro klíčové lokality žádné riziko.
a navrhujeme toho dosáhnout tak, že:
1. Dokončení Květeny Šumavy cévnatých rostlin, výrazná podpora výzkumu dalších skupin - mechorostů, hub a lišejníků a řas - možnosti intenzivní spolupráce s vysokými školami, vypsání diplomových témat. Zvláštní pozornost je třeba v první řadě věnovat lokalitám se zvýšenou rostlinnou diverzitou.
2. Výběr nejvýznamnějších a nejvíce ohrožených druhů pro neodkladné zahájení detailních studií.
3. Brzké dokončení probíhajících projektů mapování aktuální vegetace Šumavy. Vybudování sítě trvalých ploch ve všech významných typech biotopů. V lesních ekosystémech je bezpodmínečná úzká vzájemná spolupráce odborníků zabývajících se vegetací a lesy.
ZOOLOGIE:
Řídící diskuze: Aleš BEZDĚK
Sešli jsme se v trochu okleštěné sestavě (bez obratlovcářů), takže i naše diskuse se týkala především bezobratlých
1. míra základního/aplikovaného výzkumu na Šumavě je přiměřená
2. snažit se prosazovat větší zastřešující projekty, protože na tyto projekty grantové agentury spíše poskytnou finanční prostředky, navíc se výsledky takového komplexního projektu lépe obhajují
3. protože Silva Gabreta zatím není v SCI (a nějakou dobu ještě nebude), tak bude vhodné žádat jednotlivé týmy, aby kromě separátů svých článků v ryze vědeckých časopisech se snažili také stručnou verzi upravenou pro polytematický časopis publikovat také v Silva Gabreta (snadno se pak dohledají výsledky šumavského výzkumu bez ohledu na obor)
4. diplomky - pokusit se (ze strany parku) vytvořit nástiny témat diplomových prací, které by mohly být v rámci parku dělány, případně o jejichž provedení by park velmi stál. Tyto nástiny (seznamy) posílat na jednotlivé okolní univerzity (JU, UK, Plzeň atp.)
5. žádat o rychlou novelizaci novelizace zákona 114/1992, protože současné podmínky pro udělení povolení jsou neudržitelné a park riskuje odliv potencionálních vědeckých projektů
Entomologicky zaměřené přednášky ukázaly, že ani u relativně dobře prozkoumaných skupin (Lepidoptera, Coleoptera) není nouze o zajímavé faunistické nálezy (buď nové druhy pro Šumavu nebo i nové druhy pro ČR, případně střední Evropu). Důraz by tedy měl být kladen na základní faunistický průzkum méně populárních skupin hmyzu, kde se takových nálezů dá očekávat větší množství. Na druhé straně, pro posouzení kvality biotopu, kde se předpokládá nějaký nový managementový zásah, je třeba využívat lépe prozkoumaných skupin (motýli, epigeičtí brouci).
Požadovat po řešitelích výzkumných projektů písemné závěrečné zprávy, v ideálním případě separáty publikací, protože separátem se lépe argumentuje než nepublikovanou závěrečnou zprávou.
VODA:
Řídící diskuze: Jaroslav VRBA
- Základní limnologický výzkum na Šumavě je na světové úrovni - prioritní je výzkum jezer a zabezpečení jeho kontinuity, protože šumavská jezera představují světově unikátní vodní ekosystémy, které citlivě reagují na změny životního prostředí a klimatu. Jezera jsou zařazena v mezinárodních sítích ICP Waters a ILTER-Net.
- Jednoznačně se osvědčily větší integrující projekty, na nichž spolupracují jednotlivá zainteresovaná pracoviště. Týmová práce zvyšuje efektivitu vynaložených prostředků, rozšiřuje záběr ekosystémových studií apod. Žádoucí je používání jednotných metodik.
- Je nezbytné hledat finanční prostředky na kontinuitu dlouhodobých projektů a zajištění monitoringu šumavských vod - zejména od MŽP ČR pomocí projektů VaV, případně od s.p. Povodí Vltavy. Pro inventarizační průzkumy navrhujeme zvážit systém malých grantů udělovaných Správou NPŠ.
- Publikace výsledků je na dobré úrovni, mj. i díky sborníku Silva Gabreta, informovanost a komunikace mezi jednotlivými týmy je dostatečná.
- Koordinaci výzkumu by mj. prospěla průběžná aktualizace webových stránek NP Šumava. Ke iniciaci výzkumu dle potřeb NP - např. zadávání inventarizačních průzkumů formou DP apod. - doporučujeme uvážit systém interních grantů (viz finance).
- Určitě doporučujeme iniciovat novelizaci zákona 114/1992 Sb. a zjednodušení povolenek, o nichž by se mělo rozhodovat podle zásady subsidiarity. Dále doporučujeme rozumné zjednodušení vstupu - komplikací výzkumu je obtížná možnost půjčit či vrátit klíč od závory na LS po pracovní době, a to zejména v prázdninovém režimu, kdy do 15. hod. není možný pohyb autem.
LESY:
Řídící diskuze: Jiří MÁNEK
Otázky k zodpovězení:
* považujete míru výzkumu a poměr základního a aplikovaného výzkumu v NPŠ za přiměřené?
Míra výzkumu v oblasti lesnictví na Šumavě je dostatečná a nevyvážená zejména ve vztahu k ostatním oblastem výzkumu. Chybí propojení a vzájemné využívání výsledků. Nelze dělat seriozní závěry o lese aniž bychom znali hydrologické a půdní poměry ve vztahu k lesu. Doporučujeme provést komplexní hydrologický průzkum celé Šumavy, Lesnická fakulta MU v Brně nabízí pomoc při řešení.
Postrádáme výraznější promítnutí výzkumu do oblasti praxe! Rovněž postrádáme výzkumné aktivity, které by zpětně zohledňovaly adekvátnost a efektivnost uplatňovaného managementu. Vzhledem k nově pojaté zonaci doporučujeme založit paralelní výzkumné plochy v nově vznikajících bezzásahových územích a v lesích, které zůstanou pod trvalým přírodě blízkým managementem.
Doporučujeme využívat výsledků výzkumů z NPBW.
* je lepší řada drobných samostatných projektů nebo větší zastřešující projekty propojující různé výzkumné týmy?
Projekty či výzkumné záměry mohou probíhat samostatně, ale je nutné zajistit vzájemnou informovanost mezi výzkumnými týmy. Základním předpokladem je tedy dobrá koordinace, kterou by měla zajistit Správa NP Šumava. Doporučujeme výsledky publikovat ve společných publikacích v mezinárodním tisku i regionálním periodiku Silva Gabreta.
Komplexní projekty by měly být prioritou.
* financování výzkumu = kontinuita dlouhodobých projektů
Grantové agentury, fondy EU ve spolupráci s NPBW, větší důraz na podporu dlouhodobýcgh projektů, zejména v oblastech ponechaných přírodním procesům. Přizvat k účasti na workshopech a konferencích specialisty v oblasti podávání grantových návrhů či získávání finančníčních prostředků.
* publikování? informovanost mezi jednotlivými týmy? dostupnost výsledků?
Nástrojem pro publikování výsledků výzkumu je sborník SILVA GABRETA, nicméně lesnicky orientované články stále v periodiku schází! Rozhodně více publikovat! Doporučujeme aby každý z řešitelů předkládal Správě NP Šumava výsledky svých výzkumů v takové podobě, aby mohly být prezentované na internetu, včetně citací článků, které vyly publikovány z jednotlivých projektů!
Založit na serveru Správy NP Šumava Internetovou databázi s možností vyhledávání podle klíčových slov.
* koordinace výzkumu ze strany Správy NP - jak lépe a radostněji
Lépe informovat o výzkumu lesní správy a informační a strážní službu, aby mohli terénní pracovníci lépe informovat návštěvnickou veřejnost. Podnět na tuto informovanost a její formu by měla vzejít právě z LS a IS.
* diplomky - jak? jaké typy prací?
Správa by měla koordinovat vypisování jednotlivých témat navrhovanými výzkumnými týmy. DP by měly rozvíjet větší výzkumné projekty, které v Parku již probíhají. Pro lepší dostupnost vše prezentovat na internetu.
* povolenky = problémy s novelizací zákona č. 114/1992 Sb. =>žádat novelizaci novelizace?
Tato novela je nešťastná a doporučujeme aby vyjímky ze základních ochranných podmínek neměla řešit vláda.
Návrh usnesení či prohlášení:
"My, výzkumní pracovníci a studenti zkoumající lesy Šumavy, se domníváme, že pro další výzkum na Šumavě je prioritní:
1. Propojení výzkumných aktivit s NPBW
2. Propojení výzkumu lesa s dalšími vědními disciplínami, zejména s hydrologií a ekologií půdy
3. Zajištění trvalé bezzásahovosti, tak aby bezzásahová území mohla být
|
|
