Vchynicko-Tetovský plavební kanál

 

Logo stezky

Plavební kanál se nachází v údolí řeky Vydry pod bývalou osadou Vchynice-Tetov.

Současným vlastníkem kanálu je Západočeská energetika a.s., která se ve spolupráci se Správou NP a CHKO Šumava podílela na rekonstrukci kanálu, obnově původních kamenných mostků a mostu Rechle pod Modravou.


klikněte pro zvětšení mapky
- historické vodní dílo vybudované na panství Swarzenbergů stavitelem ing.J.Rosenauerem. Bylo vybudováno v letech 1799-1800 a spojovalo Vydru s Křemelnou, aby se obešel nesplavný úsek Vydry. Celý systém se 7 vodními nádržemi umožňoval po splavnění větších přítoků Vydry dopravu dřeva z vysokých šumavských poloh do Otavy a dále do vnitrozemí.

Od r.1939 slouží část kanálu jako přivaděč vody pro hydroelektrárnu na Čeňkově Pile. Dodnes se zachovalo několik mostků s kamennou klenbou. Celé dílo je chráněno jako technická památka.



RechleZačátek stezky tvoří hradlový most (1) zvaný "Rechle", který zachytával soustavou tyčí plavené dřevo a směroval je do kanálu. Přes most vedla silnice z Rokyty na Modravu. Po vybudování nové cesty přes Antýgl ztratil starý most význam a začal chátrat. Až v r.2000 se díky spolupráci ZČE a Správy NP a CHKO Šumava dočkal historicky přesné rekonstrukce.

AntýglSamotný kanál začíná stavidlem, které ho i dnes chrání před poškozením ledem a povodněmi. Dále cesta vede kolem vodoměrné kaple na sever přes boční přepad, kterým se regulovala výška plavební vlny ke králováckému dvorci Antýglu (2). Toto místo dnes slouží jako autokemp a nástupní místo do Povydří. Kanál se prudce stáčí vlevo, v jeho oblouku je betonové koryto, které sloužilo k čištění kanálu od usazenin a odpouštění ledových ker.

Třetím bodem je Rokyta (3), kde se v bývalé schwarzenberské lesovně nachází od roku 1997 informační středisko národního parku s venkovní geologickou expozicí.

Skluz

 

 

V další části voda mizí pod bezpečnostním zakrytím a jsme u prvního ze tří skluzů (4). Koryto vyskládané z kamenných kvádrů spojovalo úseky kanálu s mírným spádem. Stavidlo nad skluzem při plávce zachytávalo dřevo, které pak bylo v dávkách vypouštěno. Plavení se tak urychlovalo a bylo možné jednotlivé vlny kontrolovat.

 

 

MostekOba břehy kanálu spojuje 8 kamenných mostků (5), které svým klenutým obloukem podtrhují vyjímečnost díla.

V prudkém ohybu stoupá příkře Hakešická cesta na Javoří pilu a Oblík. Regulačním stavidlem tu odtéká voda do Hrádeckého potoka. Vodou z kanálu se v období mimo plavbu zavlažovaly okolní pozemky a pohánělo několik mlýnů.

Kanál dlouhým obloukem obtéká Kostelní vrch k odbočkám do Srní a k bývalé Hauswaldské kapli (6). Na místě několika pověstných zázraků byla postavena kaplička a vedle ní nad udržovaným léčivým pramenem byla r.1860 z darů věřících postavena kaple (zbořena vojskem v r.1957).

Kanál se rozloučí s většinou své vody u Rozvodny (7). V budově začíná podzemní potrubí do zásobní nádrže elektrárny na Čeňkově Pile. Od rozvodny klesá další skluz a na něj navazuje poslední část kanálu. Zbytky vody odvádí skluz do Sekerského potoka (8), kterým proudilo dřevo až do počátku 20. stol. Koryto kanálu bez vody vede dál až ke svému závěru - trubnímu skluzu (9) z r.1937.

Nádrž Sedlo

Závěrečnou část stezky tvoří hráz nádrže Sedlo (10), postavené za války francouzskými zajatci. Odtud odtéká voda přes vyrovnávací komoru Vodního zámku (11) tlakovým potrubím do elektrárny Vydra na Čeňkově Pile.

 

 

Vodní zámek

 

S obdivuhodným důkazem zručnosti našich předků se můžeme rozloučit pohledem z Klostermannovy vyhlídky do údolí řeky Vydry a Otavy.

 

 

 

  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout