Česká tisková kancelář (ČTK) dnes 5. září ve své zprávě „Světový kongres vyzval ČR k nápravě péče o NP Šumava“ zveřejnila reakci ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného, která zásadně zkresluje jeho původní vyjádření.

Moderní technologie, jako jsou sledování pomocí GPS obojků a tzv. fotopastí, umožňují v současnosti provedení mnohem přesnějšího odhadu velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Ta zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti Národních parků Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severozápadě Český les/Oberpfälzer Wald, na východě Novohradské hory/Freiwald . Celá populace rysa čítá 60-80 dospělých jedinců, shodli se odborníci z těchto tří zemí.

Jednou ze základních činností Správy národního parku Šumava je i strážní a kontrolní činnost na území národního parku a chráněné krajinné oblasti. Na starosti ji mají naši profesionální strážci z oddělení Informační a strážní služby. V chráněné krajinné oblasti, která šumavský park obklopuje, jim vydatně pomáhají dobrovolní strážci.

Před 5 lety jsme rozdělovali společnost na příznivce kácení a příznivce kůrovce. Sama Správa rozdělovala lesy na Ztraceném na PŘÍRODĚ BLÍZKÉ A NEPŮVODNÍ, a podle toho k nim přistupovala. Ty přírodě blízké měly být pokračovateli původních pralesů a byly ponechávány bez těžby, ty nepůvodní měly tvořit hlavně výsadby" nepůvodních" smrků a v nich jsme bojovali s rostoucí populací lýkožrouta smrkového a to kácením a odkorňováním napadených smrků. Za roky 2011 a 2012 zde Správa pokácela a odkornila 4655 m3 smrků a nastojato odkornila 12 797 m3. Je to hodně nebo málo a mělo to nějaký smysl?