Územní ochrana

Šumava a Bavorský les tvoří společně nejrozsáhlejší území lesů ve střední Evropě. Vysoká zachovalost přírodního prostředí s množstvím přirozených nebo málo pozměněných ekosystémů v typické a jedinečné šumavské krajině vedla již v roce 1963 k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava.

mapa NP a CHKO Šumava Na přírodovědně nejcennější části území CHKO Šumava byl v roce 1991 nařízením vlády č. 163/1991 Sb. zřízen Národní park Šumava. Jde o rozsáhlé území (největší národní park v ČR), které je jedinečné v národním i mezinárodním měřítku. Značnou část území NP zaujímají přirozené nebo málo lidskou činností ovlivněné ekosystémy s mimořádným vědeckým a výchovným významem. Funkci ochranného pásma plní CHKO Šumava obklopující národní park.


 

 

 Cennost území národního parku a jeho vysoký národní i mezinárodní význam je zdůrazněn a umocněn, kromě výskytu ekosystémů s mimořádně vysokou přírodovědnou hodnotou, i tím, že se nachází uprostřed hustě osídlené kulturní krajiny střední Evropy. I proto se na jednom území překrývá řada typů ochrany.

Velký význam Šumavy co by zdrojnice vody je vyjádřen vyhlášením „Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava" v hranicích CHKO (od roku 1979).

mapa-Ramsar_BRV roce 1990 byla Šumava vyhlášena řídícím výborem UNESCO za biosférickou rezervaci. V rámci programu „Člověk a biosféra (Man and Biosfere) pak tato platforma představuje most mezi ochranou přírody a regionálním rozvojem území. Ze strategické symbiózy profituje jak příroda, tak člověk.

Jedním z nejvýznamnějších předmětů ochrany jsou na Šumavě mokřady (zejm. rašeliniště). V roce 1991 zde byla vyhlášena Ramsar site Šumavská rašeliniště. Ramsarská úmluva je celosvětová mezivládní úmluva na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů, chránící určitý typ biotopu - mokřady mezinárodního významu.


  • Facebook
  • Poslat emailem
  • Vytisknout