Správy národních parků vedle hlavního úkolu - zajistit ochranu přírody na svěřeném území - plní i funkci vzdělávací. Proto chceme touto formou přispět ke zkvalitnění informovanosti všech zájemců o vývoj šumavských lesů. Ochrana přírody je občas podrobována dialogu, často nedůstojnému svému poslání. V případě současné situace - v roce po Kyrillu - je ale daleko důležitější vás "vtáhnout" do dění, do dynamického vývoje horských lesů Šumavy. Není třeba se bát jezdit na Šumavu poznávat přírodu v jejím ryzím stavu. Následky po vichřicích či šíření ploch s odumřelými stromy tvoří jednotky procent z celkové výměry lesů národního parku.
V současné době můžeme tvrdit, že nárůst ploch s novými soušemi je pomalejší, než opětovné přirozené zmlazování těch cca 10 až 15 let starých ploch (2,5 % výměry lesů NP Šumava), kde proběhla fáze rozpadu smrčiny.
V loňském roce se podařilo zpracovat veškeré polomové dříví ve všech místech národního parku, kde to odpovídalo stanovenému způsobu péče. Veškeré polomové dříví ponechané k zetlení v lesních porostech bylo a je průběžně kontrolováno. Sledujeme i vývoj podkorního hmyzu. Provádíme hydrometeorologická měření, spolupracujeme s předními českými i zahraničními odborníky při vyhodnocování stavu lesa a jeho změn.
Současný stav našich technických vymožeností pro monitoring lesa ale i pro jeho ochranu nelze srovnávat s minulostí. Například loňské tempo zpracování většiny polomů a vývratů v národním parku bylo opravdu rekordní v rámci historie šumavských lesů.
V loňském roce bylo na 7 plochách záměrně ponecháno určité množství polomového dříví k zetlení (pro zlepšení stavu lesa přirozeným rozpadem dřeva) a v jeho okolí pak nastavena obranná opatření. Naším čtyřstupňovým integrovaným systémem ochrany lesa si klademe za cíl odchytat až 80 % jedinců z každé populace lýkožroutů, které se budou letos množit na plochách koncepčně ponechaných samovolnému vývoji.
Nejedná se o žádný hazard, ale o odborně zdůvodněný systém péče o lesy v národním parku. Jsme přesvědčeni (a vědecké studie to potvrzují), že námi zvolená cesta povede k přirozenému vývoji kvalitních horských lesů na Šumavě a že případná fáze rozpadu části smrčin je krátkou epizodou v cca třítisícileté historii současného typu přirozených horských lesů na Šumavě.
Buďte s námi u tohoto dramatu alespoň formou návštěvy našich webových stránek. Zároveň vás však na Šumavu srdečně zveme. Je stále krásná a nostalgická stejně jako v dobách starých pamětníků.
František Krejčí - ředitel Správy NP a CHKO Šumava
