Jde o návštěvu nejrozsáhlejších území v Národním parku Šumava, které dodnes zůstaly domovem velkých zvířat, která odjinud byla lidskou civilizací již vytlačena. Vyskytuje se zde volně rys, tetřev, jelení zvěř, tetřívek a mnoho dalších vzácných živočichů a samozřejmě i rostlin. Aby na Šumavě zůstala i pro příští generace zachována, tak je nutné ponechat co nejrozsáhlejších území bez ovlivňování člověka. V národním parku jsou za tímto účelem vymezeny I. zóny, kde je vstup omezen jen na řídkou síť značených stezek anebo se zde trasy vůbec nevyskytují. (Celkem tvoří pouze 13% území národního parku přísně chráněné I. zóny.) Při „výpravách za divočinou" má možnost nahlédnout do šumavského domova divokých zvířat z pochopitelných důvodů pouze omezený počet lidí.

Pro realizaci doprovodů za šumavskou divočinou bylo nutné získat výjimku ze základních ochranných předpisů, která ovšem přesně stanovuje podmínky vstupu, včetně termínů, průběhu tras a počtu osob ve skupině. Z těchto důvodů je kapacita doprovodů omezená, konají se za každého počasí a jsou fyzicky i značně náročné.

Připraveny jsou vycházky do pěti oblastí po celkem sedmi různých trasách, a to: do hlubokého kaňonu řeky Křemelné, do člověkem opuštěného Vltavského luhu, na nejvyšší vrcholky Šumavy porostlé doposud původními pralesy na Trojmezné a na Smrčině a domov tetřeva nalezneme na Modravských pláních.

Kdo jsou průvodci divočinou?
Všichni Průvodci divočinou jsou místní lidé vyškolení jako „Průvodci krajinou a přírodou Šumavy", kteří absolvovali kurz pořádaný Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s Akademií věd v Českých Budějovicích (pouze dvě kola školení v letech 2006 - 2008). Celkem proběhla tři jednoroční kola školení a to v letech 2006 - 2010. Z nich se doposud „průvodcem divočinou" stalo osm osob, které tu s námi žijí v různých částech Šumavy. Vzhledem k rozloze Šumavy je vždy snaha, aby byl průvodcem ten nejbližší vyškolený odborník.